Ve farnostech otce Jiřího Filipce byly obřady Velikonočního tridua rozděleny. Každý den se na přípravě podílela jedna farnost, v jejímž kostele pobožnost probíhala.  Čtvrteční mše na památku Večeře Páně byla v Žulové, obřady Velkého pátku se konaly ve Vápenné a Vigilie na Bílou sobotu byla ve Skorošicích.  Otec Jiří naplánoval její začátek po západu slunce v 19,30 hodin. V tu dobu se u zapáleného ohně před kostelem svatého Martina už sešli farníci nejen ze Žulové, Vápenné a Skorošic, ale také z Bernartic.

Letošní velikonoce jsme v Jeseníku začali ekumenicky a to veřejným čtením bible. První čtení se konalo na Velký pátek, další část se četla na Bílou sobotu.Ve čtení se střídali křesťané za všech křesťanských církví na Jesenicku. Další slavení velikonoc jsme již prožívali v katolickém kostele P. Marie Nanebevzaté a to žehnáním ohně, velikonoční svíce celou slavností světla a velikonoční vigilie.

Příprava na velikonoční svátky se nesla v duchu „Jak mohu udělat radost Ježíši Ukřižovanému, Zmrtvýchvstalému?“ Ano, je potřeba nazdobit svá vlastní srdce, vyznat hříchy ve svátosti smíření, očistit se od všech nepravostí. Uvědomit si, že jsme hříšní, ubozí lidé a že Kristus za nás položil svůj život. Vážíme si toho? Nejsme jen rádci, kteří vysvětlují ostatním, co mají dělat, a sami nejsou upřímnými následovníky? Neseme věrně svůj kříž nebo ho neustále „házíme“ na někoho jiného? Jsme Bohu věrní i v utrpení? Nereptáme? Umíme mu poděkovat? Na mnoho otázek, které nám přicházely do myslí ve Svatém týdnu, jsme hledali odpověď před svatostánkem a na faře s otcem Miroslavem nejen při svaté zpovědi.

Letos jsme opět krásně prožili velikonoční svátky, i když to podle počasí vypadalo spíše na Vánoce. Jednak jsme před každou mší svatou mohli přistoupit ke svátosti smíření a připravit svá srdce na příchod Zmrtvýchvstalého Ježíše. Ale i v našem kostele proběhly menší úpravy. Již před Vánocemi pan Komárek pořídil a namontoval digitální číselník a pan Chromek spolu s dalšími dobrovolníky usadil v zadní části kostela mramorový stůl, který nyní sloužil k umístění hrobu Pána Ježíše.

Sváteční neděli otec Janusz začal jako vždy u nás ráno v 8:00 hodin. Věřící si donesli své potraviny které po mši svaté kněz požehnal. Také pokropil a to "důkladně" věřící, protože na Bílou sobotu v našem kostele se mše nekonala a né všichni mohli jít na mši třeba do Lipové Lázně, jak nás tam většina byla. Ještě po požehnání otec Janusz přizval děti, kterým už tradičně po mši žehná.

Ve dnech 20.-21.3. 2015 se konalo Diecézní setkání mládeže ve Frýdku Místku, kterého se účastnilo kolem 500 kluků a holek. Téma letošního setkání vybral papež František z Ježíšova kázání na Hoře Blahoslavenství . „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha.“ Z  jesenického děkanátu cestu na toto setkání organizoval o. Jiří Filipec z Vápenné, který nás vezl autem. Aničku a Vaška z Domašova a Marka a Andreu z Lipové.

Inspirovaní papežem Františkem, jsme spolu s otcem děkanem v pátek 27.3.2015 od 15:00 do 18:00 hodin prožívali ve Vidnavě Tři hodiny pro Pána, které jsme věnovali našemu otci biskupovi Mons. Františkovi Václavovi Lobkowiczovi k 25. výročí od jmenování a posvěcení na biskupa. A měli jsme opravdu za co Pánu Ježíši při adoraci děkovat. Vždyť máme biskupa, který se stále dívá na Krista a skrze Něj nám všem předává lásku, víru, naději, radost… Povzbuzuje nás slovem i skutky, dokáže každý kříž obejmout, spolu s Pannou Marií nést a zvládnout.

Je to den, kdy si připomínáme ustanovení tajemství eucharistie. Ježíš umývá apoštolům nohy, modlí se v Getsemanské zahradě…  Zelená barva se v pojmenování prvního dne velikonočního tridua objevuje pouze v češtině, slovenštině a němčině. Přitom v češtině je doložen až od 15. stol., do té doby se používal termín Velký čtvrtek. V němčině je výraz Gründonnerstag doložen od 12. stol. V jiných evropských jazycích se barevná motivace neobjevuje, jen v dialektech na Těšínsku a Jablunkovsku se pod vlivem polštiny vyskytuje výraz Zelené svěnta (pol. Zielone Świątki či Zielone Święta), ten však označuje slavnost Seslání Ducha Svatého (letnice).