Milovaní bratři a sestry,
prázdniny a dovolené jsou neúprosně za námi a nám zbývají na ty krásné, a letos i velmi teplé dny už jen vzpomínky. Jen nerad připomínám, že zase začínají všechny povinnosti, které s sebou přináší školní rok. Ale na druhé straně víme, že přijetí těchto povinností je pro náš život velmi prospěšné. Vždyť poctivou prací jak v zaměstnání, tak i ve škole můžeme přece jen získat. Bůh nám dal schopnosti, a my je máme rozvíjet…
Vzpomeňme na podobenství o hřivnách! Jistě mi dáte za pravdu, že každý člověk se má rozvíjet v celistvosti. Bylo by asi špatně, kdyby dítě rostlo třeba jen na fastfoodu a nedostávalo ani ovoce a zeleninu. A bylo by také málo, kdyby se dítě rozvíjelo jen v oblasti čistě intelektuální a zapomnělo se na jeho rozvoj citový. A i to je stále ještě málo, protože k celistvému růstu člověka nezbytně patří i vztah k Bohu. Chci využit tohoto krátkého listu k připomenutí rodičovské povinnosti všem těm, kteří se při křtu svých dětí zavázali k náboženské výchově křtěného dítěte. Byl to tehdy skutečné slib před Bohem, který zavazuje. Prosím Vás tedy všechny, kteří se podílíte jakýmkoliv způsobem na výchově ve vašich rodinách: dejte svým dětem možnost vzdělávat se i v náboženských vědomostech. Vždyť každý rodič přeje svému dítěti, aby prožilo svůj život se vším dobrým, co k němu patří, tedy i s celou hloubkou vztahu k sobě, k lidem, ke světu a k Bohu. A jen ten, kdo poznává Ježíše a jeho nauku, má šanci si jej také zamilovat. Prosím tedy, přihlaste děti na náboženství, a také dbejte na to, aby děti výuku náboženství navštěvovaly. Někdy se říká taková skoro nesmyslná věta: však až dítě vyroste, ať se rozhodne samo. Jak se má ale rozhodovat, když neví o čem. Je pak škoda, když nic neví o Božím zákonu lásky. Věřte, že tato péče se Vám jednou vrátí a Vy budete mít pocit, že jste pro své děli udělali maximum. Vždyť takto ukazujete nejen cestu do dospělosti, ale především cestu k získání věčného života. Jak vidíte, jde o veliké věci. A dovolím si ještě připomenout slova dnešního evangelia, kdy Pán jasně říká, že věci Boží musí být nutně na prvním místě. Všechno je přece pomíjivé, jen Bůh a jeho království zůstává.
Mám ale na srdci ještě jednu daleko prozaičtější záležitost. Už 8 let slavíme památku svaté Ludmily jako Den církevních škol. Je to jistě příhodný den, protože tato poctivá křesťanka na úsvitu našich národních dějin pochopila, i přes odmítavý postoj svého okolí, že nejdůležitějším úkolem vychovatele je předávat víru v Boha. Tento svůj postoj potvrdila i svým mučednictvím. Den církevních škol znamená pro život našich společenství intenzivní modlitbu za děti, ale také za ty, kdo se o výchovu a vzdělávání v těchto školách starají. Ano, modlitba za všechny učitele a vychovatele musí mít své trvalé místo. Oni naši modlitbu potřebují. Jejich práce je totiž nesmírně zodpovědná a také velmi nelehká. Podporujte je svýma sepjatýma rukama. Církevní školy a školská zařízení jsou totiž svým významem mimořádné. Byly nositeli vzdělanosti v dějinách. Nyní přinášejí společnosti rozměr, který jí jiné školy nemohou dát. Ukazuji dětem v jejich živote rozměr, který je přesahuje a za kterým stojí za to jít. A proto vás chci poprosit: víte, že už několik let se v naši diecézi koná pravidelně v neděli kolem svátku. sv. Ludmily sbírka pro církevní školy působící v naší místní církvi. Letos to bude příští neděle -16. září, tedy přesně v den svátku sv. Ludmily. Jak možná víte, máme u nás celkem jedenáct škol a školských zařízení. Do všech našich mateřských, základních a středních škol chodí přibližně 1450 dětí. Vzhledem k tomu, že stát hradí pouze provozní náklady, leží všechny investiční a mimořádné náklady na zřizovateli. A někdy jsou tyto mimořádné náklady dost velké. Letos o prázdninách se přestěhovalo do vhodnější budovy Biskupské gymnázium. Stávající budova už dosluhovala a jsme rádi, že se našlo toto řešení. Dalším velkým nákladem je přestavba Domova mládeže, včetně rekonstrukce budovy církevní školy v Odrách. Dosavadní budova už neodpovídala hygienickým předpisům. I ostatní školy potřebují udržet svou materiální úroveň srovnatelnou s ostatními školami, a to vše vyžaduje podporu ze strany zřizovatele. Ovšem jediným zdrojem zřizovatele jsou Vaše dary. Moc vás prosím o pomoc a také za ni předem děkuji. A také Vám všem samozřejmě posílám své požehnání
+František Václav Lobkowicz