Šedesátidevítiletá farnice z Vidnavy navštívila Lurdy

Svoji pouť popsala těmito slovy:

Pouť byla náročná, ale krásná! Vyjeli jsme z Olomouce ve čtvrtek 13.9.2007 a vraceli jsme se zase ve čtvrtek 20.9.2007. Ujeli jsme přes 4.000 km a poutníci byli skvělí. Vezla nás cestovka Miklas – Tours a provázel nás sám pan Miklas. Kněz, který se s námi na pouť vydal, působí na Svatém Kopečku a jmenuje se otec Bernard. Musím říct, že jsem se trochu obávala, protože jsem diabetička a nohy mě také moc neslouží. Ale v Lurdech jsem navštívila koupele, které měly to, v co člověk věří.

Poutníci mě také velmi pomohli a pokud jsem se opožďovala, tak na mě počkali, za což jsem jim byla vděčná. Viděli jsme toho moc, jak očima tak i duchovně. Při každé mši svaté hrála paní učitelka hudby na housle. Cesta končila poutí do La Salette, přenádherném místě v Alpách, kde jsme strávili  celý den a odtud jsme se rozloučili Tedeem a odjeli domů. Při sjíždění jsme se skoro všichni modlili a vzpomněli nehodu, která postihla bratry poláky. Pouť byla pro mě vším, co jsem za svůj život prožila, hlavně duchovně. Obavy z cesty byly, ale cestou vymizely. Měli jsme výborné pány řidiče. Panna Maria nad námi držela ochranou ruku. Tuto pouť jsem obětovala za celý náš děkanát Jeseník.