Jonášova cesta - víkend pro mládež

Během víkendu od 19. do 21. října 2007 se v Třemešné uskutečnila duchovní obnova pro mládež od 14-ti let. Po celý pobyt na krásně opravené faře v Třemešné jsme si připomínali příběh proroka Jonáše.

    Když jsme v pátek přišli na faru, byla pro nás už nachystaná bohatá večeře a taky teplý čaj, který vzhledem k počasí venku přišel každému vhod. Po jídle jsme si zahráli nějaké hry, při kterých jsme se pořádně vyřádili. Potom jsme si sedli kolem krbu, zazpívali za doprovodu kytary několik písniček a seznámili se se začátkem Jonášova příběhu: "Jonáš vstal, aby uprchl pryč od Hospodina."

  Druhý den začínal pracným probouzením některých účastníků a poté samozřejmě vydatnou snídaní. Celý program tohoto dne se odvíjel od osudu Jonáše. Nejprve jsme museli projít náročným výcvikem (u kterého jsme se velmi pobavili), abychom byli připraveni na náročnou plavbu, která nás čekala. Výcvik jsme naštěstí všichni absolvovali úspěšně, a tak jsme si mohli rozdělit funkce na lodi. Zatímco navigátor, kapitán i bavič kreslili plán naší plavby, my ostatní jsme budovali loď.

    Po nějaké době jsme se chystali vyrazit, když k nám najednou přistoupil cizí muž. Na lodi panovala skvělá nálada, byla připravena výtečná hostina, když vtom: "I uvrhl Hospodin na moře veliký vítr a na moři se rozpoutala veliká bouře a lodi hrozilo ztroskotání. Lodníci se mezi sebou smluvili: Pojďme losovat a poznáme, kvůli komu nás postihlo to neštěstí." Nakonec naše loď přece jen ztroskotala… Jonáš je každý z nás. Byly nám zavázány oči, my se chytli za ruce a dali jsme se na cestu plnou překážek.

    Po jejím skončení jsme si četli další úryvky z Bible a modlili se. Když jsme Báře Wormové pomohli s vynikajícím obědem a celý ho snědli, rozdělili jsem se do dvou skupin. Náš úkol byl nosit Boží slovo do světa. Boží slovo představovalo malé vajíčko, které jsme při plnění úkolů museli opatrovat, aby se nerozbilo. Nakonec jsem ho poslali po vodě do světa. Když jsme se vrátili na faru, připojil se k nám otec Jiří. Připravili jsme si na něj dotazy, na které pak celou hodinu a půl odpovídal.

    Večer pro nás měl Honza s Kristýnkou připravený zajímavý program, rozebírali jsme svůj hněv a vztek. Po celou dobu jsme měli možnost se vyzpovídat nebo si popovídat s otcem Jiřím, což bylo skvělé. Pak jsme se sešli v kostele, zpívali písničky, tančili jsme a modlili se. Když jsme po rozjímání v kostele přišli na faru, byli jsme unavení, přesto jsme si ještě chvíli povídali a pak si šli zaslouženě odpočinout do spacáčků.

    A už tu byla neděle. Po snídani jsme se vrhli na velký úklid fary a poté jsme odjeli na mši do Města Albrechtic. Aby nám nebylo líto, že tento skvělý víkend končí, zašli jsme si po mši na něco dobrého do cukrárny. Pak už však nezbývalo nic jiného, než se rozloučit.

    Celý víkend se opravdu moc povedl a myslím, že si ho všichni moc užili. Díky všem, kdo přijeli.