Úvodní slovo o.děkana z červnového měsíčního zpravodaje Růženec

Chvála Kristu, prožívali jsme Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. V měsíci červnu se díváme na Ježíšovo probodené Srdce, na  krev prolitou za naše hříchy. Příjímáme pro nás tolik potřebnou Boží lásku. Láska je ochotna a schopna oběti. V tomto měsíci / a nejen/ se modlíme litanie k Srdci Ježíšovu. Právě při této pobožnosti si uvědomujeme, jak důležité je mít při všem srdce. Jak je podstatné, abychom měli rádi. Je možné, že se do života dostala nějaká hořkost, neupřímnost…

O to víc voláme Srdce Ježíšovo, smiluj se nad námi. Je možné, že žijeme bez srdce, jen pro výkon, úspěch, abychom byli vidět. I v tomto svém stavu voláme: …smiluj se nad námi. Je možné, že nám srdce přetéká Boží láskou a tak plni vděčnosti a pokoje znovu a znovu voláme za všechny, kteří Boží lásku neprožili či ji opustili.

Díváme se do nebe, kde všichni mají srdce a žijí srdcem. Duch svatý přichází a dává i nám zde na zemi sílu lásky. Očima víry vidíme, jak manžel má opět rád svou ženu, žena svého muže. Radujeme se ze sourozenecké lásky. Děkujeme za dar rodičovství, totiž za to, že máme rádi své děti a jsme schopni se pro ně obětovat. Chválíme za dar Božího vztahu kněze ke svým farníkům. Oslavujeme Boha za všechnu lásku, kterou nám dává skrze našeho otce biskupa.

Kde je Ježíšovo a Mariino Srdce, tam jsou vztahy. Někdy radostné, někdy bolestné, ale vztahy. Pane Ježíši, dáváš každému člověku své Srdce. Prosím, ať Je přijímáme,  chráníme a z Něho žijeme.

žehná o.Miroslav