"I vy chcete odejít?"

Boží slovo 21. neděle v mezidobí nás má vést k rozhodnutí - komu chci sloužit. Zda chci sloužit Bohu pravému nebo modlám. Nemůžeme kulhat na dvě strany, v duchovním boji se musíme rozhodnout na čí straně stojíme. Buď jsem s Ježíšem nebo proti němu.

  Dnešní Boží slovo vybízí člověka k rozhodnutí. V prvním čtení Jozue v Sichemu obnovuje smlouvu mezi Hospodinem a Izraelem. Vybízí lid k rozhodnutí:
  „Jestliže se vám nelíbí sloužit Hospodinu, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit.“
  Jozue vyjmenovává různé bůžky pohanů a nakonec prohlašuje:
  „Já však a má rodina budeme sloužit Hospodinu.“

  I křesťan se musí rozhodnout, komu chce sloužit. Toto rozhodnutí musí často obnovovat. Nelze v kostele sloužit pravému Bohu a mimo kostel uctívat modly. Sloužit stvořeným věcem, které si člověk zbožštil, na kterých je závislý.

  V evangeliu vede Ježíš k rozhodnutí své učedníky. Mají přijmout jeho slova, která jsou duch a život. Učedníci slyšeli mnoho slov o Božím království, o požadavcích vstupu do tohoto království. Tato slova se mnohým zdála tvrdá a náročná. Nevěřili Ježíšovi a Ježíš to věděl.
  Právě eucharistická řeč, kdy jim Pán slibuje za skutečný pokrm své Tělo a Krev na cestě k věčnému životu, je příčinou, poslední kapkou pro ty, kteří Ježíše nechtějí přijmout, přijmout v plnosti  jeho slova.
  Mnoho učedníků od Ježíše odchází. Ježíš mlčí, neprosí je, aby zůstali. Respektuje jejich svobodné rozhodnutí. Ale trpí, jeho srdce svírá bolest. Ne z toho, že u nich neuspěl, ale z toho, že odcházejí od zdroje života, života věčného.

  Ježíš se obrací na své nejbližší učedníky s otázkou:
  „I vy chcete odejít?“
  Asi nastalo ticho. Co mají říci, vždyť tolik učedníků od Ježíše odešlo. Musí se nyní rozhodnout. Opustit Ježíše a vrátit se ke svému povolání nebo zůstat u něho a dál ho následovat. Slova se za všechny ujímá Petr:
 „Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!“

  „Ježíši, ty jsi mě povolal od rybářské lodi. Pro tebe jsme opustil svou práci a domov. Ty si mi dal naději věčného života, kterou mi nemůže dát nikdo z tohoto světa. Ty si mi dal smysl života, cestu, po které mám jít. K čemu se mám vrátit? Ke svému prázdnému způsobu života? Kdo mi dal více než ty, ke komu jinému bych měl jít?“

  I nás se dnes Ježíš ptá:
  „I vy chcete odejít?“
  I nás dnes vede k rozhodnutí, které má změnit celý náš život. Komu chceš sloužit, koho chceš následovat? Pokud chceš být se mnou, musíš opustit všechno, co stavíš v životě na moje místo. Nemůžeš být závislý na ničem jiném, než na mně. Nemůžeš kulhat na dvě strany. Rozhodni se pro mne nebo proti mně.
  Nikdo z tohoto světa nám nemůže dát více než Ježíš. On nám dává sám sebe, svůj život, svou smrt, své Tělo a Krev, naději života věčného a vzkříšení z mrtvých. On nám odebírá strach ze smrti. Ta není definitivní konec života, ale může být radostným začátkem života v Boží náruči. Kromě Ježíše nás nikdo nespasí. Svatý Petr to vyznal před veleradou (Sk 4,11n):
  „Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní.V nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom  mohli dojít spásy.“

  Opustit Ježíše znamená opustit život.
  „I vy chcete odejít?“