Svědectví o pronásledování katolíků na Jesenicku

  Svědectví pana Jiřího Šnajdra z Mikulovic o pronásledovaní katolíků na Jesenicku v 80.letech 20.století za komunistické totality. Bylo veřejně proneseno na pouti tří národů na Maria Hilf 19.9.2009 ...

Vážení bratři a sestry v Kristu,

Byl mi svěřen ne právě snadný úkol podat v krátkém časovém úseku svědectví z doby totalitního komunistického systému, jehož pád před dvaceti lety si připomínáme právě v tomto roce. Jak víme, bývalá propaganda režimu s velikou okázalostí ráda proklamovala, jak náboženská svoboda občanů je zaručena ústavou, jakým právům se těší věřící v naší zemi. Víme, a to z vlastní zkušenosti, že reálná praxe byla zcela opačná. Toho důkazem je také náš případ soudního procesu, kdy jsme si vyslechli se spoluobviněným Janem Mokrým z Jeseníku 23. září 1983 vyhlášení rozsudku, ve kterém nám byl udělen trest odnětí svobody v trvání 10 a 12 měsíců s podmínkou odkladu na 3 roky za trestní čin maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle § 178 trestního zákona. O co v zásadě šlo? Kolem naší rodin,y i dalších několika rodině aktivních věřících Jesenicka se utvořilo společenství mladých křesťanů pravidelně se scházejících. Setkání se konala často v našem domě i na jiných místech a začínala obyčejně nějakou sportovní činností – zpravidla hrou volejbalu. Následovaly pak modlitby, zpěvy, četba Písma sv.

Setkání se konala zpravidla za účasti mladších kněží včetně současného rektora Maria Hilf P. Stanislava Lekavého.

A jak je zřejmé, tato setkání neušla pozornosti všudypřítomné STB, s výsledkem výše uvedeným. Od hodnověrných osob jsem pak dodatečně obdržel sdělení, že pro mou likvidaci se původně zvažovalo několik alternativ:

- Obvinění ze spolupráce s polskou solidaritou. Má manželka pochází totiž z polské Oravy, takže jsme tam měli a máme četné příbuzné.

- Dále podvržení doličného zbrojního materiálu na našem pozemku.

- a následně z trestního činu maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle § 178 trestního zákona, což se také realizovalo.

V tehdejší době začalo totiž probíhat u nás Charismatické hnutí Obnovy v Duchu svatém, ve kterém jsme byli aktivně zapojeni. A to dalo impuls k našemu obvinění a následnému rozsudku. O jaké hnutí v podstatě šlo, dosvědčuje i současné obnovené poutní místo Maria Hilf a taktéž každoročně konající se konference Charismatického hnutí Obnovy v Duchu svatém na různých místech naší republiky. V našem rozsudku pak byla zdůrazněna okolnost, že bylo působeno na mladé lidi, což bylo v očích tehdejšího režimu velmi těžké provinění. Bylo to kontrétně 6. prosince 1982, kdy si pro mne přišli dva páni od STB a odvedli spolu s dcerou Anežkou k výslechu na VB v Jeseníku. Pak následoval další výslech, a to již jako bezprostřední příprava k soudnímu procesu. Následně proběhly dvě soudní přelíčení u Okresního soudu v Šumperku a odvolací řízení u Krajského soudu v Ostravě. Krajský soud samozřejmě potvrdil rozsudek Okresního soudu a se stejným výsledkem jsme se setkali u odvolání ke Generální prokuratuře. Chci připomenou a zvláště zdůraznit, že v tomto našem soudním procesu nešlo jen o moji konkrétní osobu, ale byl to počin směrovaný k celému společenství mladých křesťanů, kteří byli vztaženi do celého soudního řízení, ať již jako svědkové, nebo jinak postiženi následnými represemi. Byla to celá naše rodina, provdané dcery se svými rodinami – rodina Michálková, Začalová, Hanulíková, dále rodina Dvořáková z Jeseníku, manželé Liberdovi, bratři Kadlubkovi, Ladislav Soukup, dále jako svědkové kněží Jesenických farností: otec Wencel – jesenický děkan, otec Slíva z České Vsi, otec Hrabec z Mikulovic, otec Macků, otec Štůla z Písečné. Z uvedených pak Anežka Hanulíková a Helena Dvořáková byli dodatečně postiženi ztrátou zaměstnání jako zdravotní sestry. Přes všechny těžkosti prožíval jsem – i celá rodina celé toto období i s určitou radostností, že můžeme vydávat svědectví o našem Pánu. K tomu se nám dostávalo také povzbuzení z mnoha stran. S vděčností chci připomenout statečný postoj otce kardinála Františka Tomáška, který postoupil své vyjádření a zastání k našemu odvolání ke Krajskému soudu. Rovněž mu patří náš dík za jeho povzbuzující dopisy, které nám zasílal. Rovněž velkým povzbuzením pro nás bylo, když zprávy o našem soudním procesu odezněly na vlnách Vatikánského rozhlasu, Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky a následné pak zahrnutí spoustami pozdravných dopisů z ciziny – z Anglie, z Austrálie, USA i z Afriky. Nezapomenutelného povzbuzení od Pána se mi dostalo také prostřednictvím mých vnuček ve věku 2 a 3 let. Přijel mne – v uvozovkách řečeno – navštívit bývalý spolužák – v té době, jak jsem se dodatečně dozvěděl ve službách STB. A jak tak se mnou rozmlouval mezi dveřmi, z podkrovního bytu cupitaly a vesele šveholily: „Dědečku, neboje se, Pán Ježíš tě má rád“ – aniž by věděly a mohly znát okolnosti této návštěvy.

Velkým povzbuzením zvláště pro mne bylo, když před prvním soudním líčením jsem si otevřel Písmo svaté a ukázal na místo, kde jsem ke svému údivu četl z Knihy

žalmů, žalm 35: „Suď se, Hospodine, s těmi, kteří se se mnou soudí, bojuj proti těm, kteří proti mně bojují, chop se pavézy a štítu, na pomoc mi povstaň.“ Celý žalm 35, kterým Pán ke mně promlouval. Nemohlo být nic více povzbuzujícího pro tuto chvíli. Také je třeba zmínit statečný postoj zdejšího duchovního správce P. Stanislava Lekavého, tehdy již tajně vysvěceného kněze, když zaslal na mou obhajobu dopis  Ústřednímu výboru ČSL. Mnozí z nás prožili i těžká léta druhé světové války a máme i tím doloženo, že každý totalitní systém, ať nacistický nebo komunistický vystoupí vždy velmi tvrdě proti duchovní opozici, kterou představuje na prvním místě křesťanství. Pro doplnění uvádím, že toto svědectví nemá být projevem nějaké odplaty nebo nepatřičné odvety, ale určitým mementem do budoucna. Vždyť mnozí jiní prožili mnohem těžší zkoušky mnohaletým žalařováním, mučením a ztrátou životů. Chceme všechno zahrnout do láskyplného odpuštění Boží lásky, abychom naplnili Ježíšův příkaz milovat i ty, kteří nám ubližují. Naše dobrotivá Matko, Panno Maria, přijmi, prosíme, náš vděčný projev díků za dar získané svobody a vypros nám u svého Syna milost vzájemného porozumění a odpouštějící lásky, která pramení z Tvého Neposkvrněného Srdce. Amen.