Waldorfská škola

Jaký mají křesťané názor na waldorfské školy?

Výchozí teze waldorfské pedagogiky zní: „Dítě je zcela svobodný tvor”. Na první pohled ideální, ne? Mnoho lidí si to myslí! Pro žáky je jistě zajímavé, že nejsou stresováni zkoušením, že jsou vedeni k tomu, aby získali vztah k učivu, že se ve škole koná mnoho tvůrčích aktivit. Spolu s ostatními žáky se nesoutěží, nekonkuruje se, je kladen důraz na spolupráci. Až potud bychom snad mohli být nadšeni tímto přístupem.

Waldorfské školy vychází ze zcela nekřesťanského filozoficko-náboženského principu nazývaného antroposofie. Antroposofie se nevyučuje, ale předpokládá se, že učitelé absolvují specifický vzdělávací program, který doplní v duchu antroposofických tezí (lépe řečeno přeškolí) jejich vzdělání dosažené na pedagogických fakultách. Učitel, který bude nadšeným antroposofistou, bude předávat látku (především pomocí svého osobního příkladu, jak předpokládá princip waldorfských škol) právě takto! Jsou jistě okamžiky, které mohou být z waldorfské pedagogiky inspirací pro ostatní učitele. Ale je třeba si uvědomit, že není možné oddělit vzdělání a výchovu. Waldorfské školy vychovávají v jiném duchu, než je křesťanství.

Křesťanský pedagog ukazuje na Ježíše svým dobrým životem podle evangelia. Učitel žijící podle jiného náboženského nebo filozofického směru bude pohled na Ježíše spíše zatemňovat. Děti, které se teprve učí rozlišovat, tak mohou být ovlivněny do hloubi svého nitra.

Ačkoliv neexistuje nějaké oficiální prohlášení církve k waldorfským školám, byl bych velmi opatrný a (osobně) bych odmítnul tam děti poslat. Neboť je mám povinnost chránit před nesprávným – a pro spásu nebezpečným (!) - vlivem.

A nejvyšší hodnotou lidského života je přece dosažení spásy!