Návštěva Základní školy v Javorníku

Autor: Martin Grabarczyk <Grabarczyk(at)seznam.cz>, Téma: Javorník, Zdroj: A.R., Vydáno dne: 30. 03. 2010

skola.jpgO. Piotr Niewiadomski, SDS, javornický farář, po domluvě termínu a hlavně exercitátora, navštívil ředitele ZŠ v Javorníku, pana Mgr. Zdeňka Hořavu, a domluvil se sním na tom, zda může kněz, misionář, navštívit jednotlivé třídy školy, ne s úmyslem evangelizace, ale se snahou přiblížení významu a oslav blížících se velikonočních svátků. Protože byl pan ředitel v této záležitosti velmi vstřícný, mohl kněz z kongregace Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné, O. Pavel Zahradníček,  nastoupit hned v pondělí 22.3.2010 do školy. Jaké byly jeho pocity a poznatky, si můžete přečíst níže.



Jaké bylo přijetí ve škole?

Když jdu na nějaké nové místo, kde to ještě neznám, tak ve mně bývá někdy malá dušička. Ale zde v Javorníku se mé obavy rozptýlily velmi rychle. Již při prvním setkání s učitelským sborem. V pondělí ráno mě pan ředitel uvedl do sborovny a požádal o krátké úvodní slovo k učitelům. A již v tu chvíli jsem měl pocit, který se pak při mnoha dalších setkáních s jednotlivými pedagogy znovu a znovu nejen potvrzoval, ale ještě prohluboval: cítil jsem se mezi nimi skutečně velmi dobře přijatý. Za chvíli jsem měl již ve sborovně i své místečko, o přestávkách přicházely jedna nabídka čaje za druhou – poslední den z toho byl dokonce malý problém, protože o velké přestávce se mi sešly dokonce dva čaje od dvou různých, velmi hodných paní učitelek.

Jaký byl účel návštěvy školy?

V prvé řadě je třeba říci, že pan farář Otec Piotr, domlouval tuto akci již podruhé. Loni se uskutečnila rovněž v rámci týdenních předvelikonočních exercicií pro farnost Javorník a Uhelná. Vedl ji otec Marian Nowak, OMI, (tj. ze stejné kongregace Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné). Loni šlo o všeobecnou informaci o křesťanství, ze kterého vyrůstají kořeny evropské kultury i vzdělanosti: jak jsem zmínil i při úvodním setkání s učiteli, mluvit o Evropě a jejích dějinách a opomenout křesťanství, by bylo něco podobného jako mluvit např. o dějinách a kultuře Číny a opomenout Konfucia. Letos jsem navázal konkrétním přiblížením dějinného pozadí slavení velikonočních svátků. K tomu jsem přidal krátký, ale snad zajímavý exkurz o Bibli – knize, která vypráví mimo jiné i o událostech, které letos již zhruba po 1980té o Velikonocích slavíme.

A jak takový program ve třídě konkrétně probíhá?

Jednotlivé modely hodin se liší dle věku žáků. V pondělí jsem začínal nejvyššími ročníky, kde bylo těžiště především na exkurzu o Bibli – měl jsem sebou ukázky Bible nejen v dnešní tištěné podobě, ale také svitek s částí starozákonního textu psaného na pergamenu (přibližně ze 17. století) a také ukázku papyru, na který se psalo ještě před tím, než se začal používat pergamen. Možná nejpozorněji kluci a holky poslouchali, když jsem jim vyprávěl, jakým způsobem jsem se k těmto zajímavým „učebním pomůckám“ kdysi dostal. Naopak u mladších žáků bylo těžiště více na přiblížení pozadí velikonočních událostí a názvů jednotlivých dní v průběhu svatého týdne. I když také oni si rádi prohlédli (a někteří i očuchali) materiály na kterých tyto příběhy byly kdysi opisovány a předávány z generace na generaci. S úplně nejmladšími jsme si průběh velikonočních událostí v tom sledu, jak si je od Květné neděle, přes Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a Neděli zmrtvýchvstání připomínáme, přiblížili formou, která je jim nejbližší a do které se mohli všichni postupně zapojit: dramatickým ztvárněním těchto událostí.

Jaký je váš celkový dojem z hodin ve škole?

Jsem unaven a trochu chraptím (celkem jsem měl od pondělka do čtvrtka 16 vyučovacích hodin pro všechny ročníky) ale celou akcí velmi potěšen. Radost mi udělala velká vstřícnost a vynikající spolupráce ze strany pedagogů i zájem dětí. I když byl trochu různý podle jednotlivých tříd (starší bývají zvláště v první hodině spíše rezervovanější), jednou se stalo, že dotazů bylo tolik, že jsem je nestačil zodpovědět ani za celou velkou přestávku. Ani když jsem se již snažil vodopád dotazů ukončit poukazem na potřebu se také nasvačit, tak se nepovedlo. Dost často se také stávalo, že jsem musel v průběhu hodiny dotazy přibrzdit slovy: Ale teď už musíme zase pokračovat dál, protože jsem teprve u Zeleného čtvrtka a zbývá nám posledních deset minut z hodiny…

Děkuji O. Pavlu Zahradníčkovi, OMI, za jeho poznatky i za čas, který věnoval těmto otázkám.