Představení Já jsem světlo světa - premiéra třetí

Zvídavý čtenář si jistě řekne, že obvyklé představení mívá zpravidla jednu premiéru... Jak je tedy možné, že toto má již třetí v pořadí? V pátek 10. června 2011 mohli diváci přítomní v jesenickém kostele Nanebevzetí Panny Marie konečně zhlédnout hru Já jsem světlo světa v její poslední verzi.

Divadelní hra, která je spíše modlitbou. Takto ji charakterizovala režisérka Ludmila Liberdová během úvodního proslovu v Jeseníku a takto ji chápou také ti, kdo ve hře vystupují. Představení čerpá ze dvou zdrojů - z vyznání víry a z evangelijních zpráv o životě Ježíše Krista.

Pomocí stínohry tak mohou diváci vidět anděla zvěstujícího Marii, že počne a porodí syna... Za plátnem se odehrává také scéna narození v Betlémě, Ježíšův křest a jeho působení mezi lidmi. Původně představení dějově končilo před velikonočními událostmi, avšak při třetí premiéře již bylo zpracováno také Ježíšovo ukřižování a vzkříšení. Divadelní pásmo končí sesláním Ducha svatého na apoštoly a společnou modlitbou vyznání víry.

A jak představení prožíváme my, členové souboru? Pravdou je, že před třetí premiérou se zkoušelo prakticky denně, a to vždy nejméně do půlnoci. V pátek před představením už měl každý z nás jen zbytky fyzických sil - ale o to více jsme byli posilováni duchovně. Čím hlouběji jsme do představení pronikali, tím více jsme museli přemýšlet nad životem a prožíváním apoštolů i samotného Ježíše.

Hra je pro nás zajímavá také tím, že se odehrává přímo v kostele... Kontakt s Bohem je zde tak silný, že herectví je až na druhém místě - za pokorou před obrovskými činy našeho Pána.

Během letních prázdnin nehrajeme, ale na podzim plánujeme několik představení také mimo Jesenicko a konečně bychom rádi ještě jednou zahráli znovu v Jeseníku těm, kdo ještě nemohli přijít, případně těm, kdo na představení rádi přijdou znovu.

Velký dík patří otci Kryštofovi, který s myšlenkou divadelní hry přišel a který vše začal... A jak už to tak bývá, slovo dalo slovo a Lída Liberdová si přizvala další lidi ochotné hrát (čili ochotníky :-) Vedle otce Kryštofa chci poděkovat také paní Krzystkové za výborný gastronomický servis hladovým hercům.