Milé přítelkyně, maminky a babičky, rády bychom Vás pozvaly na naše již druhé setkání modlitebních skupinek matek. (plakátek zde) Pár informací pro všechny, kteří by se o tomto hnutí chtěli dozvědět více. Toto modlitební hnutí vzniklo v Anglii. Dvě ženy (shodou okolností švagrové) cítily potřebu se s odevzdaností modlit za své děti. Tato jejich touha je spojovala a rostla. Pozvaly i jiné matky, které se k nim připojily a postupně se toto modlitební hnutí rozšířilo do dalších míst nejen v Anglii.
Na začátku jejich modliteb, když se modlily, aby je Pán vedl a udržel na správné cestě, otevřely Bibli na verši z Jeremiáše 31, 16:
„Přestaň hlasitě plakat
a ronit slzy,
vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala,
je výrok Hospodinův,
však oni se vrátí z nepřátelské země.
Je naděje pro tvé potomstvo,
je výrok Hospodinův.
Synové se vrátí na své území.“
Tato slova je povzbudila, neboť tíha problémů jejich dětí a velké obavy o jejich budoucnost je tížila natolik, že neviděly naději pro jejich děti do budoucnosti. A právě tento verš se dotkl jejich srdcí , aby mohly prožívat svoje mateřství v nové radosti a naději. O této naději a radosti se snaží podělit s dalšími maminkami. Cítily, že dílo, které vzniká, není jejich dílem. Boží požehnání a vedení Ducha svatého je provázelo životem v dalších krocích, které vedly k rozšíření tohoto hnutí do dalších zemí. V současnosti se společně modlíme se skupinkami maminek ve 102 zemích světa. Z tohoto hnutí také vznikly skupinky modlitby Otců. Po vzniku skupinek Modliteb otců vznikla komunita Útěcha – Community Solace. Komunita zastřešuje Modlitby matek, Modlitby otců a Děti víry.
Při našich modlitbách sedíme nebo klečíme kolem stolu, na který položíme kříž, Písmo svaté, svíčku a košík, do kterého na závěr setkání vkládáme lístky se jmény našich dětí a těch, které chceme odevzdat do Ježíšových rukou.
Prosíme hned na začátku Ducha svatého, aby vedl naše setkání. Prosíme za ochranu, odprošujeme a odpouštíme, modlíme se za jednotu srdce a mysli všech ve skupince, chválíme Pána písní a modlitbou, čteme Písmo svaté, při kterém se sdílíme s ostatními matkami se svými problémy.
Snažíme se porozumět tomu, co chce Pán každé z nás osobně říct. Vzájemně si neradíme, ale všechny problémy vkládáme do modlitby. O důvěrnostech, které přednesou matky při modlitbě, nemluvíme nikde mimo skupinky.
Snažíme se žít život, jaký žila Ježíšova Matka. S odevzdaností a důvěrou. Toto vysvětlení nám může pomoci pochopit náš vztah k Panně Marii. Marii neuctíváme jako Boha, ale učíme se od ní Bohu důvěřovat v každé situaci, zvlášť v těžkých životních zkouškách, kterým často vůbec nerozumíme. Učíme se od ní odpouštět tam, kde se nám vůbec odpustit nechce a nakonec za všechno velebit Boha.