1.a 2. listopad ve farnosti Javorník

V pátek dne 1. listopadu se konala pobožnost k uctění památky Všech svatých. Mše svatá započala v 18.00 hodin ve farním kostele Nejsvětější Trojice. V kázání nám O. Piotr Niewiadomski, SDS, přiblížil život světců, čím se lišil jejich život od života našeho či spíše v čem byl stejný nebo podobný životu našemu. A že záleží především na tom, do jaké míry jsme schopni přijmout život Pána Ježíše jako svůj vzor, jak dalece jsme schopni plnit zásady Božích přikázání.

V závěru promluvy nám dal příležitost k zamyšlení, jak jsme na tom s naší vírou my, přítomní, naše rodiny, naše děti, zda jednou budeme přijati do Božího království jako svatí.

V závěru bohoslužby pan farář připomenul podmínky k získání plnomocných odpustků, přivlastnitelných pouze duším v očistci.

Po závěrečném požehnání jsme zazpívali modlitbu Anděl Páně, následně jsme společně odříkali děkovnou modlitbu za kněze a pak se všichni přítomní rozešli do svých domovů.

V sobotu dne 2. listopadu se konala mše svatá v kostele Povýšení sv. Kříže na javornickém hřbitově. Před mší svatou od devíti hodin dopoledne se shromáždění farníci modlili Růženec. Za každým desátkem se četla jména zemřelých, za něž se uskutečňují prosebné modlitby k Panně Marii. 

V půl desáté pan farář zahájil bohoslužbu, která byla sloužena za Všechny věrné zemřelé.

V kázání pak O. Piotr jmenoval profese a věk řady zemřelých, kteří odpočívají na našem hřbitově, čímž nás ujistil, že nikdo z nás zde nebude věčně, že každý má svůj vyměřený čas. Je dobře, moc dobře, že nevíme den ani hodinu našeho odchodu, avšak měli bychom  žít tak, abychom byli na tento okamžik připraveni. Následně se nás zeptal, zda jsme již někdy přemýšleli o tom, jaký smysl má náš život, co jsme po sobě zanechali či zanecháme  a co bude následovat ??! 

V závěru bohoslužby po svátostném požehnání vybídl pan farář všechny přítomné, aby si připravili texty písní do průvodu. Poté za vyzvánění zvonů vyšel z kostela a za ním se řadili farníci. Pan farář v čele tohoto průvodu obcházel jednotlivé hroby a kropil je svěcenou vodou. Při každém zastavení zazněla společná modlitba Páně, Andělské pozdravení a pak následovala sloka písně: „Matičko Kristova...“. Po ukončení celého obřadu se lidé rozcházeli k hrobům svých blízkých k tichému rozjímání.