Inspirovaní papežem Františkem, jsme spolu s otcem děkanem v pátek 27.3.2015 od 15:00 do 18:00 hodin prožívali ve Vidnavě Tři hodiny pro Pána, které jsme věnovali našemu otci biskupovi Mons. Františkovi Václavovi Lobkowiczovi k 25. výročí od jmenování a posvěcení na biskupa. A měli jsme opravdu za co Pánu Ježíši při adoraci děkovat. Vždyť máme biskupa, který se stále dívá na Krista a skrze Něj nám všem předává lásku, víru, naději, radost… Povzbuzuje nás slovem i skutky, dokáže každý kříž obejmout, spolu s Pannou Marií nést a zvládnout.
Všichni farníci během adorace přijali svátost smíření u otce Miroslava. V 16:00 hodin byla sloužena mše svatá obětovaná za našeho otce biskupa. V homilii otec Miroslav nasměroval náš pohled na křížovou cestu. „Stačí si najít jedno ze zastavení a před něj se postavit, zastavení, které se týká mě nebo mého blízkého“. O. děkan si vybral čtvrté zastavení. Panna Maria jako lidská maminka si jistě přála, aby Ježíš netrpěl a aby se jí vrátil živý a zdravý domů. Jako Matka Boží mu však dodávala sílu, aby se nevzdával a dál nesl, objímal svůj kříž a tak splnil své poslání. Otec Miroslav rád vzpomíná na otce biskupa, když byl farářem v Ostravě. Na týdny strávené u otce Františka Lobkowicze na jeho faře v rámci praxe studenta prvního ročníku teologie. Otec František, tehdy jako farář svým farníkům i později a to dodnes jako biskup, mariánským způsobem dodává Boží sílu zvláště svým kněžím, aby vytrvali, nikdy se nevzdávali. Aby neopouštěli svůj každodenní kříž. Aby vytrvali až do konce…
Po mši svaté pokračovala modlitba litanií k Srdci Ježíšovu u Nejsvětější svátosti, zásvětná modlitba a svátostné požehnání. Ve zpívané eucharistické znělce jsme znovu obnovovali s Bohem věčnou smlouvu, pamatovali jsme v modlitbě na naši ostravsko-opavskou diecézi, na eucharistický kongres a především na našeho otce biskupa, kterého si vážíme. Ať mu Pán Ježíš stále žehná a Panna Maria chrání…