„ Srdce Ježíšovo, svatý chráme Boží, hlubino všech ctností…“ Do moře Jeho nekonečné lásky jsme při výstavu Nejsvětější svátosti ponořili každého kněze i jednotlivce. V chrámu Božím smí přebývat kněz a z jeho srdce dopadají paprsky Božího milosrdenství na všechny přítomné. Stačí pohled na živého Krista v monstranci, kterou žehnají posvěcení kněží nebo ve zpovědnici vyznat své hříchy Pánu Ježíši skrze duchovního.
Jak jsme vděční za kněze, kteří jsou srdcem podstatně spojení se slovem Božím a nabízí z Ježíšova Srdce veškerou moudrost a umění. Představují nám dům Boží, hovoří o bráně nebe, životě a vzkříšení, o prameni dokonalé útěchy, pokoji a našem smíření, předávají radost všech svatých.
Denně se litanie k Srdci Ježíšovu před svatostánkem dlouhodobě modlíme, dnes už to nejsou jen slova, která se rychle odříkají a zapomenou, dnes jsou tato slova k Srdci Ježíšovu otisknutá v našich srdcích a každý den, kdykoli přes den, při práci, večer, při různých situacích vyvstane na mysl jedna z těchto krásných vět a člověk ať chce či nechce, ať má čas či nemá, modlí se v mysli i v srdci svém. Ježíš je milosrdný a milovaný, On nás vede skrze našeho kněze, přes kterého tyto milosti v naší farnosti přicházejí.
„Srdce Ježíšovo, bohaté a štědré ke všem, kdo Tě vzývají, smiluj se nad námi.“