Stínadelská Vidnava
Autor: Martin Grabarczyk <Grabarczyk(at)seznam.cz>, Téma: Vidnava, Zdroj: Text: SMS, foto: Johny, Vydáno dne: 04. 11. 2016
Když natočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval nejširším jeho otvorem…. Nefunguje to, podle toho návodu to neudělám!“ křičí Jonáš, ale dál se snaží ostnatou kouli dostat z ocelového vězení. Jak bodliny ježka naráží na stěnu jeho klece, odráží se tento zvuk od okolních domů a vytváří zvláštní atmosféru ocelového ticha.„Dělej, mě to trvalo jen 3 minuty, co tam tak dlouho děláš?“ snaží se povzbudit svého kamaráda Honza, ale sám ví, že to tak rychlé nebylo.
„Jsme tady jen dva, jestli nás tady objeví Vontové, jsme vyřízení“, dodává Honza.
„Myslíš, že se nesnažím? Ale ty ostny jsou prostě všude, kdybych jen otočil ježka sem a …“.
„Ticho!“ skoro vykřikl Honza a nervózně se podíval na Jonáše, „slyším kroky, jen doufám, že to nebudou…. Mizíme, Vontové!“
Honza a Jonáš nejsou postavy z dalšího nově objeveného románu o Stínadlech, ale skutečné osoby, které se spolu s ostatními snažili minulou sobotu zvítězit v každoroční bitvě mezi Druhostraníky a Vonty. O víkendu 21-23.10. mohli obyvatelé severomoravského městečka Vidnava jako každý rok na vlastní oči poznat skutečnou stínadelskou atmosféru, ve které nechyběli žluté špendlíky ani obávaný Široko.
A co se vlastně o celém víkendu ve Vidnavě dělo? V pátek proběhla stezka odvahy na místním hřbitově, kdy jen ti nejodvážnější se dokázali dostat až na konec a odnést si sirku jako symbol, že překonali svůj strach. Ti starší si mezitím vyzkoušeli „ostré hry“, které prověřili jejich mrštnost a hbitost při nočním světle pouličních lamp. V sobotu jsme poznávali okolí Vidnavy výletem na Venušiny misky či na Kaolínku a odpoledne užili „závod náhody“. Nejvíce se ale všichni těšili na sobotní večer, kdy propukla samotná velká Stínadelská hra.
Hra Stínadla se nesla v duchu foglarovského příběhu o Druhostranících a Vontech. I ve Vidnavě měly obě skupiny své území, Druhostraníci vládli oblasti kolem fary a Vontové se usídlili u kina. Kouzelné vidnavské zákoutí, sporadické světlo lamp i drobný déšť propůjčily Stínadelské hře tajuplnou atmosféru. Jedinečnost této hry ovšem dali zúčastnění skauti a skautky svou nebojácností a obrovskou chutí ke hře.
Úkolem obou týmů bylo získat co nejvíce bodů, které se získávaly zodpovídáním otázek, jejichž odpovědi byly na nepřátelském území. Tudíž nešlo o strohé nalezení správných odpovědí, ale o dobrodružnou výpravu na nepřátelské území. Další body mohli Druhostraníci i Vontové nasbírat za splnění úkolů na stanovištích, o která se tak téměř nepřetržitě bojovalo. A boj to nebyl jednoduchý! Navíc měl každý hráč za pasem přichycený šátek, ale běda, dokázal-li nepřítel tento šátek ukořistit. Výměnou za šátek odevzdal vítězi papírový život a musel tak zpět na svou základnu pro nový a až poté mohl pokračovat ve hře!
Mezitím musel být každý ve střehu, protože i když se Široko objevoval sporadicky a v nejméně očekávanou chvíli, měl u sebe nejvíce chtěný talisman – Ježka v kleci.
Letos se nás ve Vidnavě sešlo celkem 142 skautů a skautek – od Jeseníku, Mikulovic a Zlatých Hor až po skauty z Krmelína, Bruntálu či Krnova. Hra je ovšem otevřena všem oddílům z Čech a Moravy. Proto doufáme, že příští rok se nás sejde o něco více, aby Vidnava poznala Stínadla v ještě lepší atmosféře než letos!