Pouť ke sv. Petru a Pavlu s Pannou Marií Fatimskou v Bernarticích

Autor: Martin Grabarczyk <Grabarczyk(at)seznam.cz>, Téma: Bernartice, Zdroj: Marie G., Vydáno dne: 25. 06. 2017

petr.JPG"A za koho mě pokládáte vy?" Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!"

V neděli 25. června 2017 v 10:00 hodin se konala poutní mše svatá ke sv. Petru, Pavlu a ke cti Panny Marie Fatimské, která v roce 2017 slaví krásné jubileum 100 let. Z Vidnavy byla přivezena socha Panny Marie Fatimské, která zaujala přední místo v kostele ozdobená bílými růžemi. Při pohledu na ni jsme ji vnímali jako Růži zrozenou v paprscích Božích bez poskvrny. Panna Maria zůstane v Bernarticích celý měsíc a koncem července bude převezena na pouť do Kobylé. Věřící tak mají možnost v tomto čase přicházet každý den do kostela, modlit se a vyprošovat si u Matky Boží potřebné milosti.


Poutí provázel otec děkan P. Mgr. Miroslav Kadlec, který mši svatou obětoval za živé, zesnulé farníky, občany i poutníky. Přítomen byl pan starosta Ing. Mojmír Michálek, na varhany i zpěvem doprovázela paní Marie Michálková. 

 "A za koho mě pokládáte vy?“ položil otec děkan při homilii otázku z evangelia. „Je pro mě Kristus skutečně Syn živého Boha? Jsem zamilovaný do Syna Božího a mám k Němu živý vztah od srdce k srdci nebo věřím jen rodičům, katechetům, kněžím, kteří mi předali informace.“ Zamýšleli jsme se, v mysli si vybavili tvář Krista a dívali se do Jeho očí, co bychom mu na otázku odpověděli my? „Jak zápasíme se svou vírou? Určitě se mnoho modlíme, ale když pak dojde na lámání chleba a objeví se v životě problém, jak se zachovám? Petr měl pravou víru, když se ocitnul ve vězení, uviděl anděla a rozpoznal, co je jeho poslání. My se často zavíráme do vězení, ve kterém máme svázané nohy i ruce, dívejme se na anděla, který i k nám přichází, rozpoznejme a přijměme Boží vůli,“ vyzval nás otec děkan. „Buďme plodní, užiteční a nemějme svázané nohy i ruce poživačným životem.“ Ve chvilce ticha jsme prosili za pravou víru od srdce k srdci pro všechny lidi dobré vůle a byli vděční za milost víry, která nám mnohým byla z nebe dána a kterou s hlubokou pokorou opatrujeme jako ten nejvzácnější poklad. Ať je Kristus pro mě vším a srdcem ať ho stále miluji, velebím a ctím!

Otec Miroslav přečetl druhé fatimské zjevení Panny Marie o modlitbě růžence a o Neposkvrněném Srdci Panny Marie, které je útočištěm a cestou vedenou k Bohu. Po mši svaté a po závěrečném požehnání se konala mariánská pobožnost k Panně Marii Fatimské za zpěvu mariánské písně. Otec děkan požehnal sochou Panny Marie Fatimské a každému předal Boží požehnání formou křížku na čelo.  Věřící byli pozváni do místního Domečku na výborné pohoštění.