Poutí provázel otec děkan P. Mgr. Miroslav Kadlec, který mši svatou obětoval za živé, zesnulé farníky, občany i poutníky. Přítomen byl pan starosta Ing. Mojmír Michálek, na varhany i zpěvem doprovázela paní Marie Michálková.
"A za koho mě pokládáte vy?“ položil otec děkan při homilii otázku z evangelia. „Je pro mě Kristus skutečně Syn živého Boha? Jsem zamilovaný do Syna Božího a mám k Němu živý vztah od srdce k srdci nebo věřím jen rodičům, katechetům, kněžím, kteří mi předali informace.“ Zamýšleli jsme se, v mysli si vybavili tvář Krista a dívali se do Jeho očí, co bychom mu na otázku odpověděli my? „Jak zápasíme se svou vírou? Určitě se mnoho modlíme, ale když pak dojde na lámání chleba a objeví se v životě problém, jak se zachovám? Petr měl pravou víru, když se ocitnul ve vězení, uviděl anděla a rozpoznal, co je jeho poslání. My se často zavíráme do vězení, ve kterém máme svázané nohy i ruce, dívejme se na anděla, který i k nám přichází, rozpoznejme a přijměme Boží vůli,“ vyzval nás otec děkan. „Buďme plodní, užiteční a nemějme svázané nohy i ruce poživačným životem.“ Ve chvilce ticha jsme prosili za pravou víru od srdce k srdci pro všechny lidi dobré vůle a byli vděční za milost víry, která nám mnohým byla z nebe dána a kterou s hlubokou pokorou opatrujeme jako ten nejvzácnější poklad. Ať je Kristus pro mě vším a srdcem ať ho stále miluji, velebím a ctím!
Otec Miroslav přečetl druhé fatimské zjevení Panny Marie o modlitbě růžence a o Neposkvrněném Srdci Panny Marie, které je útočištěm a cestou vedenou k Bohu. Po mši svaté a po závěrečném požehnání se konala mariánská pobožnost k Panně Marii Fatimské za zpěvu mariánské písně. Otec děkan požehnal sochou Panny Marie Fatimské a každému předal Boží požehnání formou křížku na čelo. Věřící byli pozváni do místního Domečku na výborné pohoštění.