Pouť děkanátu Jeseník

První červencový den jsme v děkanátu Jeseník přivítali nově jmenovaného pomocného biskupa  Mons. Mgr. Martina Davida, který přijel z Ostravy spolu s námi oslavit poutní mši svatou za nová kněžská, řeholní povolání a obnovu rodin. Na farní zahradě byl od 15:00 hodin připraven zábavný program pro děti a ve stejnou dobu mohli poutníci adorovat u Nejsvětější svátosti v kostele Nanebevzetí Panny Marie za doprovodu kytar, houslí a modlit se u Panny Marie Fatimské růženec.

Setkali se kněží i věřící děkanátu Jeseník, otec děkan nebyl přítomen z důvodu setkání se s mladými lidmi v jesenických horách, kteří ve čtvrtek volali na děkanský úřad a s velkou prosbou sháněli na víkend kněze na přednášky, mše svaté, zpověď. A protože jsme věděli, že dnešní den byl v dobrých a požehnaných rukou otce biskupa, za kterým jsme s radostí do Jeseníku přijeli, farníci podpořili otce děkana a on odjel věnovat se mladým lidem, vždyť právě oni jsou budoucností naší církve.

Na začátku mše svaté P. Mgr. Kazimír Buba přivítal otce biskupa kytičkou. „Kdo nebere svůj kříž, není mě hoden. Kdo přijímá vás, přijímá mne“, zaznělo v evangeliu z úst jáhna Josefa Liberdy. Otec biskup navázal na Ježíšova slova, díky kterým jsme se mohli při homilii zamýšlet o naší lásce k Bohu, o věrném nesení kříže a následování Krista. „Kristus nežádá, abychom ho byli hodni, on žádá lásku, nežádá úspěch, ale snahu, požaduje naše úsilí, touhu. Krista není hoden ten, kdo si myslí, že tady může žít každý den sám pro sebe. Nemáme žít pro sebe, ale pro druhé. Takový člověk, který nežije pro sebe, je Krista hoden. Člověk, který dokáže ztratit zaměření na sebe, na svůj výkon, na svůj prospěch, ten se podobá Kristu a je Krista hoden“, apeloval otec biskup, který dal pěkné přirovnání a zeptal se přítomných dětí, jaký je rozdíl mezi kaluží a studánkou. „Studánka je čistá a kaluž je špinavá,“ zaznělo správně. „Jestli chceme být Krista hodni tak musíme být studánkou, ne kaluží, protože do kaluže voda naprší, nateče do ní špinavá voda, která tam stojí. Ale ze studánky, do které voda přitéká i odtéká, ta je pořád čistá, z té se můžeme napít. Nemáme být kaluží, ve které voda stojí, ale máme být studánkou, do které přitéká čistá voda z pramene Boží lásky, a zároveň také odtéká, rozdává se, vydává…Ježíš Kristus je tím hlavním pramenem studánky našeho života, ze které můžeme čerpat. Takový život, který je studánkou, je také zrcadlem pro to, aby se v té studánce mohl odrážet Bůh“, povzbudil přítomné otec biskup.

Po mši svaté otec Kazimír všechny pozval na farní zahradu na občerstvení a opékání špekáčků.