Dnes jsme se jak kněží, tak církevní zaměstnanci probudili do čtvrtečního mrazivého rána a auty se vydali do Krnova na pravidelné školení, které zahrnovalo bezpečnost práce a požární ochranu. Cestou jsme míjeli krásnou zamrzlou přírodu a na pastvinách zvířata. Silnice byla suchá, jelo se velmi dobře. Z Krnova jsme pak spěchali do Černé Vody na pohřeb, to už slunce prozářilo louky a přírodu kolem nás. Zase ten obdiv v nás. Po pohřbu jsme měli setkání s otcem Miroslavem na faře ve Vidnavě a povídalo se o dnešním požehnaném dni.
„Příroda přeci potřebuje vodu, ale ta chybí. Potřebujeme déšť, sníh…“ Opět nás vybídl pan farář, abychom každý den klečeli u Pánových nohou a prosili, aby seslal Boží milosrdenství (déšť, sníh) na naši zem, aby bylo dostatek vody v řekách, v potocích, dostatek podzemní vody, aby se studny naplnily.