Modleme se za duchovní plody pastorační návštěvy papeže Františka na Slovensku
Den před svátkem sv. Cyrila a Metoděje oznámil papež František konečný termín návštěvy Budapeště (12. září) a Slovenska (13.–15. září). Zavítá do Bratislavy, Prešova, Košic a na mariánské poutní místo Šaštín. Zde je uctívána Panna Marie Sedmibolestná, patronka Slovenska. V místní bazilice se uchovává socha Mater Dolorosa z roku 1564. Hlavní pouť se koná 15. září, v poslední den papežovy návštěvy na Slovensku. Již několik roků je Cyrilometodějskou stezkou propojen šaštínská bazilika s Velehradem. Naposledy navštívil Slovensko papež sv. Jan Pavel II., a to v roce 2003. Tehdy se všech hluboce dotklo svědectví, s nímž papež snášel utrpení spojené s jeho nemocí.
Na otázku, proč bude papež v Maďarsku jen několik hodin a na Slovensku několik dnů odpověděl německo-maďarský katolický spisovatel, scenárista a maďarský velvyslanec při Svatém stolci Eduard Habsburg-Lothringen, „Papež František sleduje přesně záměr pozvání: slavit eucharistii na závěr eucharistického kongresu v Budapešti a vykonat pastorační návštěvu Slovenska“. Pozvání přišlo od občanských autorit a Slovenské biskupské konference. Cesta nebude bezstarostná ze dvou důvodů: slovenská společnost i církev se stále více polarizují; postkomunistické země se utíkají do různých extrémů. Reakce vyvolává protireakci. Co můžeme považovat v některých místních církvích oprávněně za rizikové (nové i staré hereze, zneužívání, liberalismus atd.), ať už z toho či onoho důvodu by mohlo vést v jiných místních církví k neméně vážným rizikům: k přílišnému lpění na strukturách, které nemají v sobě sílu se měnit. Navíc je může přestat trápit, že již neodpovídají přiléhavě na to, čím žije mladá generace a čím je zranitelná více než v minulosti. Proč Slovensko? Možná i proto, že není neznámé, že dva slovenští kněží jsou papežovými ceremoniáři, další bydlí trvale v domě sv. Marty. Mariánská úcta a věrnost papeži jsou dva silné rysy slovenského katolicismu.
Jednoznačně nebo spíše pozitivně papeže František vnímá 73,8 procenta obyvatel Slovenska. Podle výzkumů se i zde potvrzuje, že Svatý otec tématy a stylem svého pontifikátu oslovuje i liberálně smýšlející lidi, aniž by ztratil významnou podporu „konzervativců“. Papež nepochybně je zakotven ve zdravé katolické tradici, která však není natolik zahleděná do sebe, že přehlíží, čím svět dnes prochází. Papež je spojován v občanské společnosti nejvíce se snahami o mír ve světě, s podporou nejslabších, obranou živých křesťanských hodnot a kvalitou manželského a rodinného života. Podle nejnovějších výzkumů i nevěřící jsou přesvědčeni, že mohou spojit jeho mimořádné nasazení a vytrvalou snahu o pokojné soužití, důraz na praktickou službu potřebným a nasazení se za ochranu životního prostředí s takovými formami křesťanství oslovující i budoucí generace. V jeho osobě se toto vše stává nedílnou součástí evangelního učení pro dnes a zítra.
„Ze srdce děkuji těm, kteří tuto cestu připravují, a modlím se za ně,“ řekl papež. „Modleme se všichni za tuto cestu a za lidi, kteří pracují na její organizaci.“ Přichází především povzbudit místní církev. Bude významná i pro nekatolické církve, vezmeme-li do úvahy zdánlivou maličkost: pravoslavný metropolita Rastislav s delegací byl ve dnech 9. – 12. května 2018 osobním hostem papeže v domě Svaté Marty. Osobně papeže zná. Pastorační návštěva se dotýká i nás. I nám může pomoci uvažovat univerzálněji. Může přispět k tomu, abychom například více promýšleli perspektivy spolupráce se sousedními místními církvemi.