Co nového ve Vidnavě?

V týdnu jsme s otcem Miroslavem připravili kapli sv. Hedviky na charitě ve Vidnavě na každoroční návštěvu prezidenta charity P. Th.D. Jana Larische. Jak na charitě, tak na faře, bylo připraveno pohoštění. Ve čtvrtek dopoledne jsme doladili poslední detaily a vše jsem probrala s paní vedoucí Jaroslavou Švecovou, které jsem zároveň předala od otce Miroslava pozvání na faru. Otec rád vzpomíná, jak vznikala charita před 25 lety: tehdy se to hluboce prožívalo, moc zkušeností nebylo. Dnes je z charity dobře fungující organizace. Někdy otci říkáme, ať napíše něco do kroniky, vždyť otec znal osobně a zná všechny ředitelky a vedoucí v historii charity… 

Otec Miroslav má každý pátek v 10 hodin mši svatou v kapli svaté Hedviky, tak i otec Jan Larisch sloužil mši svatou 15. října v pátek v 10 hodin ke cti svaté Hedviky a babičky se na něj vždy těší, má dar potěšit a povzbudit… A jak nám sdělila Zdislava Dvořáková, asistentka ředitelky charity, která se v pátek zastavila na faře, vše při charitní mši svaté proběhlo pěkně, otec Jan požehnal sošku svaté Hedviky a všechny potěšil svou návštěvou. Odpoledne pak na charitě nechyběla přednáška, během které jsme my prožívali smutnou událost: byli jsme zahrát a zazpívat v Černé Vodě na pohřbu 51letého syna naší bývalé farnice.

 

V tomto týdnu se také chystala fara a zahrady na víkendovou skautskou akci, která už několik let pravidelně probíhá ve Vidnavě. Skauty i seniory jsme s otcem Miroslavem vložili do čtvrteční mše svaté i do výstavu Nejsvětější svátosti a vyprošovali Boží požehnání a ochranu Panny Marie Růžencové. 

 

Večer pak přijeli farníci z Kobylé a po společném jednání o pastoračních a ekonomických věcech s panem farářem, jsme se na faře pustili do oblíbeného vanilkového pudinku. Pěkně se povídalo a bylo dobře. 

 

V pátek 15.10. odpoledne dorazili skauti do Vidnavy, a to v počtu 180. Město Vidnava a fara ožila i náš kostel svaté Kateřiny v sobotu při mši svaté. Otec Miroslav přečetl dopis ředitele Papežských děl k Misijní neděli a jak po mši svaté komentovali přítomní: otec nás zaujal v kázání, jak se vypořádat s bolestí a chudobou ve světě, s bolestí a chudobou v rodině i ve svém životě. 

 

Byly to požehnané dny a vždy, když se člověk může potkávat s lidmi, kteří něco dobrého dělají a je za nimi vidět vytrvalost při službě a práci, potěší nás to, zanechá stopu a dá povzbuzení, abychom i my vytrvale pracovali v maličkostech tam, kde jsme doma, v práci a byli tak radostí Pánu Bohu.