Papež při Urbi et Orbi: Už žádné války, nechme se přemoci Kristovým pokojem

Ve svém tradičním velikonočním poselství papež připomíná válku na Ukrajině, země sužované dlouhými konflikty a násilím, zkoušené sociálním napětím a dramatickými humanitárními krizemi, a označuje mír za „prvořadou odpovědnost všech“.

 

Drazí bratři a sestry, šťastné Velikonoce!

Ježíš, ukřižovaný, vstal z mrtvých! Přichází mezi ty, kdo ho oplakávají, zavřeni ve svých domovech, plni strachu a úzkosti. Přichází mezi ně a říká: "Pokoj vám!" (J 20,19). Ukazuje rány na rukou a nohou, ránu v boku: není to duch, je to on, tentýž Ježíš, který zemřel na kříži a byl v hrobě. Před nevěřícíma očima učedníků opakuje: "Pokoj vám!" (v. 21).

 

Naše oči jsou v těchto válečných Velikonocích také nedůvěřivé. Viděli jsme příliš mnoho krveprolití, příliš mnoho násilí. I naše srdce byla naplněna strachem a úzkostí, zatímco tolik našich bratrů a sester se muselo schovávat před bombami. Je pro nás těžké uvěřit, že Ježíš skutečně vstal z mrtvých, že skutečně zvítězil nad smrtí. Je to iluze? Je to výplod naší fantazie?

Ne, není to iluze! Dnes více než kdy jindy zaznívá velikonoční zvolání, které je křesťanskému východu tak drahé: "Kristus vstal z mrtvých! On skutečně vstal z mrtvých!" Dnes, na konci postní doby, která jako by nikdy neměla skončit, ho potřebujeme víc než kdy jindy. Máme za sebou dva roky pandemie, které zanechaly těžké stopy. Bylo načase vyjít z tunelu společně, ruku v ruce, spojit síly a zdroje... Místo toho však ukazujeme, že v ní ještě není duch Ježíšův, že v nás stále přetrvává Kainův duch, který se na Ábela nedívá jako na bratra, ale jako na soupeře, a přemýšlí, jak ho odstranit. Potřebujeme vzkříšeného, abychom věřili ve vítězství lásky a doufali ve smíření. Dnes více než kdy jindy potřebujeme toho, který přichází mezi nás a znovu nám říká: "Pokoj vám!".

To může udělat jen on. Jedině on má dnes právo zvěstovat nám mír. Jedině Ježíš, protože On nese rány, naše rány. Ty jeho rány jsou dvakrát naše: naše, protože jsme mu je způsobili my, naše hříchy, tvrdost srdce, bratrovražedná nenávist; a naše, protože je nese za nás, nevymazal je ze svého oslaveného Těla, chtěl si je  v sobě uchovat navždy. Jsou nesmazatelnou pečetí jeho lásky k nám, věčnou přímluvou, aby je náš nebeský Otec viděl a smiloval se nad námi i nad celým světem. Rány na těle Zmrtvýchvstalého jsou znamením boje, který za nás vybojoval a vyhrál zbraněmi lásky, abychom měli pokoj, byli v pokoji, žili v pokoji.

Při pohledu na tyto slavné rány se naše nevěřící oči otevřou, naše zatvrzelá srdce se otevřou a nechají do sebe proniknout velikonoční zvěst: "Pokoj vám!".

Bratři a sestry, vpusťme Kristův pokoj do svých životů, do svých domovů, do svých zemí!

Kéž nastane mír pro sužovanou Ukrajinu, která je tak těžce zkoušena násilím a ničením v kruté a nesmyslné válce, do níž byla zatažena. Kéž nad touto strašlivou nocí utrpení a smrti brzy vzejde nový úsvit naděje! Zvolme si mír. Přestaňme ukazovat své svaly, zatímco lidé trpí. Prosím, prosím, nezvykejme si na válku, všichni se zavažme, že budeme z balkonů i z ulic požadovat mír! Ať ti, kdo jsou v čele národů, naslouchají volání lidu po míru. Mír! Ať si vyslechnou znepokojivou otázku, kterou si vědci položili téměř před sedmdesáti lety: "Skoncujeme s lidstvem, nebo se lidstvo zřekne války?". (Russell-Einsteinův manifest, 9. července 1955).

V srdci nosím všechny ty početné ukrajinské oběti, miliony uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, rozvrácené rodiny, staré lidi, kteří zůstali sami, zlomené životy a města srovnaná se zemí. Mám v očích pohled dětí, které osiřely a utíkají před válkou. Když se na ně podíváme, nemůžeme neslyšet jejich bolestný křik, stejně jako křik mnoha dalších dětí, které trpí po celém světě: těch, které umírají hladem nebo nedostatkem péče, těch, které jsou oběťmi zneužívání a násilí, a těch, kterým bylo odepřeno právo narodit se.

Uprostřed válečné bolesti se objevují i povzbudivá znamení, jako jsou otevřené dveře mnoha rodin a komunit v celé Evropě, které přijímají migranty a uprchlíky. Kéž se tyto četné skutky lásky stanou požehnáním pro naše společnosti, někdy degradované velkým sobectvím a individualismem, a pomohou je učinit pohostinnými pro všechny.

Kéž nás konflikt v Evropě přiměje věnovat větší pozornost i dalším situacím napětí, utrpení a bolesti, které postihují příliš mnoho oblastí světa a na které nemůžeme a nechceme zapomenout.

Kéž na Blízkém východě, rozervaném léty rozdělení a konfliktů, zavládne mír. V tento slavný den prosíme o mír pro Jeruzalém a pokoj pro ty, kdo ho milují (srov. Ž 121 [122]), křesťany, židy i muslimy. Kéž Izraelci, Palestinci a všichni obyvatelé Svatého města spolu s poutníky zažijí krásu míru, žijí v bratrství a mají volný přístup na Svatá místa se vzájemným respektem k právům každého z nich.

Kéž nastane mír a smíření pro národy Libanonu, Sýrie a Iráku, a zvláště pro všechny křesťanské komunity žijící na Blízkém východě.

Kéž zavládne mír také v Libyi, aby po letech napětí našla stabilitu, a v Jemenu, který trpí konfliktem, na nějž všichni zapomněli a který má stále oběti: kéž příměří podepsané v posledních dnech vrátí obyvatelstvu naději.

Prosíme Zmrtvýchvstalého Pána o dar smíření pro Myanmar, kde přetrvává dramatický scénář nenávisti a násilí, a pro Afghánistán, kde pokračuje nebezpečné sociální napětí a kde obyvatele sužuje dramatická humanitární krize.

Kéž nastane mír pro celý africký kontinent, aby se zastavilo vykořisťování, jehož je obětí, a krvácení způsobené teroristickými útoky – zejména v oblasti Sahelu – a kéž najde konkrétní podporu v bratrství národů. Kéž Etiopie, postižená vážnou humanitární krizí, najde cestu dialogu a usmíření a kéž ustane násilí v Demokratické republice Kongo. Kéž nechybí modlitby a solidarita s lidmi na východě Jihoafrické republiky, které postihly ničivé záplavy.

Kéž Zmrtvýchvstalý Kristus doprovází a pomáhá národům Latinské Ameriky, jejichž sociální podmínky se v těchto těžkých časech pandemie zhoršily a které se navíc zhoršily kvůli kriminalitě, násilí, korupci a obchodu s drogami.

Prosíme Zmrtvýchvstalého Pána, aby provázel cestu smíření, kterou kanadská katolická církev kráčí s původními národy. Kéž Duch Zmrtvýchvstalého Krista zahojí rány minulosti a povzbudí srdce k hledání pravdy a bratrství.

Drazí bratři a sestry, každá válka s sebou přináší následky, které se dotýkají celého lidstva: od smutku po drama uprchlíků a ekonomickou a potravinovou krizi, jejíž známky již můžeme pozorovat. Tváří v tvář trvalým znamením války i mnoha bolestným životním porážkám nás Kristus, vítěz nad hříchem, strachem a smrtí, nabádá, abychom nepodléhali zlu a násilí. Bratři a sestry, nechme se přemoci Kristovým pokojem! Mír je možný, mír je nutný, mír je prvořadou odpovědností všech!

Přeložil Petr Vacík