Prostřednictvím svátku Panny Marie Andělské z Porziuncoly a s ním spojených odpustků se můžeme zamyslet nad významem Marie a františkánské tradice v církvi. Svátek 2. srpna můžeme najít ve františkánské tradici a připomíná posvěcení farního kostela, zvaného Porziuncola neboli "malý díl", který je jedním z těch, které v Itálii přestavěl svatý František z Assisi v poslušnosti Kristovu příkazu "obnov můj dům". "Porziuncola je srdcem františkánské cesty," řekl agentuře CNA otec David Convertino, výkonný ředitel Františkánské misijní unie. "Pro Františka to bylo jeho nejmilejší místo. Žil v jeho blízkosti s prvními následovníky... a Porziuncola se mu líbila, protože byla součástí jeho úcty k Panně Marii." Odpustek je odpuštění časného trestu za již odpuštěné hříchy a může být plnomocný nebo částečný. Plnomocný odpustek vyžaduje, aby byl člověk ve stavu milosti a měl úplný odstup od hříchu. Osoba se také musí svátostně vyzpovídat ze svých hříchů a přijmout svaté přijímání, a to až přibližně 20 dní před nebo po odpustkovém úkonu.
Každý, kdo navštíví katolický kostel s úmyslem uctít Pannu Marii Andělskou a pomodlí se Vyznání víry, Otče náš a modlitbu na úmysl Svatého otce, může 2. srpna získat plnomocné odpustky. "Jakákoli forma modlitby, která pomáhá lidem přiblížit se k Bohu, je samozřejmě dobrou formou modlitby a odpustek je jistě jednou z možností," řekl otec Convertino. "Pomáhá nám to zaměřit se, v tomto případě na význam Porciuncole a františkánské tradice, na to, jak je zasazena do širší myšlenky církve." Porziuncola byla postavena ke cti Panny Marie Andělské ve čtvrtém století a v době svatého Františka již chátrala. Kostel, který se tehdy nacházel kousek od Assisi, se stal "mateřským domem" františkánského řádu. "Ačkoli si František uvědomoval, že nebeské království se nachází v každém příbytku na zemi ... přesto poznal, že kostel svaté Marie v Porciuncole je naplněn hojnější milostí a častěji navštěvován nebeskými duchy," uvádí se v životě svatého Františka, který sepsal mnich Tomáš z Celana a který dnes čtou františkáni. "Proto říkával svým bratřím: 'Dbejte, synové moji, abyste nikdy neopouštěli toto místo. Budete-li vyhnáni jedněmi dveřmi, vraťte se druhými, neboť toto je opravdu svaté místo a Boží příbytek." P. Convertino dodal, že Porziuncola "bylo místo, které si vybral, aby vedle něj ležel na smrtelné posteli, a v té době jste samozřejmě mohli vzhlédnout k městu Assisi, které také tak miloval". Porziuncola, poměrně malá kaple, se nyní nachází uvnitř velké baziliky, která byla postavena kolem ní, aby ji uzavírala a chránila. "Je tu velká bazilika postavená nad touto maličkou kapličkou," přemítal otec Convertino. "Kdyby tam ta kaple nebyla, tak by tam nebyla ani bazilika, ale kdyby tam nebyla bazilika, tak by tam pravděpodobně nebyla ani ta kaple, vzhledem k 800 letům válek, počasí a nepokojů." Pro otce Convertina je dualita velkého a malého kostela odrazem vztahu mezi celosvětovou katolickou církví a menšími společenstvími, která ji tvoří. "Cítíme, že františkáni tak trochu sdělují, že my jsme ti v srdci církve, ta malá církev." Řekl, že pokaždé, když navštíví Assisi, je "zážitek" z Porciuncole "umocněn víc a víc", a dodal, že "je to tak nádherné místo a bratři jsou tam úžasní". Páter Convertino také hovořil o fresce, která je nyní namalována kolem vchodu do Porziuncoly a která zobrazuje svatého Františka, jak spolu s několika svými následovníky přijímá odpustky od Krista a Panny Marie. "Myšlenka příběhu spočívá v tom, že František žádá Ježíše o odpustky v Porziuncole a Ježíš Františkovi říká: "Opravdu raději požádej Marii, požádej mou matku."