Poselství papeže Benedikta XVI. Urbi et Orbi 2007

Kristus přichází nabídnout všem sebe sama jako jistou naději spásy. „Zazářil nám posvěcený den, pojďte, národy, a klaňte se Pánu, neboť dnes sestoupilo na zemi velké světlo.“

Drazí bratři a sestry! „Zazářil nám posvěcený den“. Den velké naděje: dnes se narodil Spasitel lidstva! Narození dítěte, samozřejmě, přináší světlo naděje těm, kteří jej s rozechvěním očekávají. Když se v Betlehemské jeskyni narodil Ježíš, objevilo se na zemi „velké světlo“; velká naděje vstoupila do srdcí těch, kteří ho očekávali: „lux magna“ - zpívá liturgie v tento den Vánoc.

Zajisté nebylo velké podle měřítek tohoto světa, protože jej viděli nejprve jenom Maria, Josef a několik pastýřů, pak mudrcové, starý Simeon, prorokyně Anna – ti, které vyvolil Bůh. A přece každému člověku ve skrytu a tichu oné svaté noci zazářilo překrásné a nezapadající světlo; přišla na svět velká naděje, nositelka štěstí: „Slovo se stalo tělem a my jsme viděli jeho slávu“ (Jan 1,14).

„Bůh je světlo – tvrdí svatý Jan – a tma v něm vůbec není“ (1 Jan 1,5). V knize Genezis čteme, že když vznikl svět, „byla země pustá a prázdná a temnota byla nad propastnou hlubinou. Bůh řekl: Buď světlo! A bylo světlo“ (Gn 1,2-3). Stvořitelské Slovo Boha – hebrejsky Dabar, latinsky Verbum, řecky Logos – je Světlem, zdrojem života. Všechno bylo učiněno skrze Logos a bez Něho nepovstalo nic, co existuje (srov. Jan 1,3). Proto je každé stvoření zásadně dobré a nosí v sobě otisk Boha, jiskru světla. Když se však narodil Ježíš z Panny Marie, přišlo na svět samo Světlo: „Bůh z Boha, Světlo ze světla“, jak vyznáváme v Krédu. V Ježíši Bůh přijal to, co nebyl, přičemž zůstal tím, čím byl: „všemohoucnost vstoupila do dětského těla a nebyla vyjmuta z dosahu vlády kosmu“ (srov. Augustin, Serm 184, 1 o Narození Páně). Člověkem se stal Ten, který je stvořitelem člověka, aby udělil pokoj světu. Proto o Vánoční noci zpívají zástupy Andělů: „Sláva Bohu na výsostech a na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení“ (Lk 2,14).

„Dnes sestoupilo na zemi velké světlo“. Světlo Kristovo je nositelem pokoje. Půlnoční eucharistickou liturgii zahajuje právě tento zpěv: „Dnes z nebe sestoupil pravý pokoj“ (vstupní antifona). Jedině „velké“ světlo, které zazářilo v Kristu, může dát lidem „pravý“ pokoj. Proto je každá generace volána, aby jej přijala, aby přijala Boha, který se v Betlehem stal jedním z nás.

Toto jsou Vánoce! Historická událost a tajemství lásky, které více než dva tisíce let interpelují muže i ženy všech dob a všech míst. Je to posvěcený den, ve kterém zazářilo „veliké světlo“ Krista, nositele pokoje! Nepochybně je k jeho uznání a přijetí zapotřebí víry, je zapotřebí pokory. Pokory Marie, která uvěřila slovu Páně, a jako první se klaněla Plodu života svého, položenému v jeslích, pokory Josefa, člověka spravedlivého, který měl odvahu víry a raději poslechnul Boha, místo aby bránil vlastní pověst; pokory pastýřů, chudých a anonymních pastýřů, kteří přijali zvěst nebeského posla a rychle pospíchali do jeskyně, kde nalezli právě narozené dítě a plni úžasu se mu klaněli a chválili Boha (srov. Lk 2,15-20). Nepatrní, chudí v duchu jsou odedávna protagonisty dějin Božích, neúnavnými tvůrci jeho Království spravedlnosti, lásky a pokoje.

Ježíš se narodil v tichu Betlehemské jeskyně a byl přijat starostlivýma rukama. A kdo je nyní, o těchto Vánocích, v nichž stále zní radostné poselství o jeho vykupitelském narození, kdo je připraven otevřít mu bránu srdce? Muži a ženy této naší doby! Také nám Kristus přináší světlo, také nám přichází darovat pokoj! Kdo však v noci pochyb a nejistot setrvává se srdcem bdělým v modlitbě? Kdo očekává jitřenku nového dne a uchovává přitom zažehnutý plamínek víry? Kdo má čas naslouchat jeho slovu a nechat se zasáhnout kouzlem jeho lásky? Ano. Jeho poselství pokoje je pro všechny. Všem přichází nabídnout sebe sama jako jistou naději spásy.

Kéž světlo Kristovo, které osvěcuje každou lidskou bytost, může konečně zazářit a utěšit ty, kteří se nacházejí v temnotách bídy, nespravedlnosti, války; ty, kterým se upírá jejich legitimní touha po jistějším živobytí, zdraví, vzdělání, stálém zaměstnání, plnější účasti na občanské a politické odpovědnosti mimo jakýkoli útlak a situace, urážející lidskou důstojnost. Oběťmi krvavých ozbrojených konfliktů, terorismu a násilí všeho druhu, které působí neslýchaná utrpení celým národům, jsou zejména ty nejzranitelnější: děti, ženy a staří, přičemž etnická, náboženská i politická napětí, nestabilita, rivalita, kontrasty, nespravedlnosti a diskriminace, které zraňují vnitřní tkanivo mnoha národů, zhoršují mezinárodní vztahy. A ve světě stále roste počet migrantů, uprchlíků a utečenců také v důsledku častých přírodních katastrof, jež jsou nezřídka důsledkem znepokojivých nerovností životního prostředí.

V tento den pokoje zalétají myšlenky zejména tam, kde se rozléhá řinčení zbraní: do soužených zemí Darfuru, Somálska a na sever Demokratické republiky Kongo, na hranice mezi Eritreou a Etiopií, na celý Střední Východ, zejména do Iráku, Libanonu a Svaté země, do Afghánistánu, Pákistánu a na Srí Lanku, na Balkán a k mnoha dalším krizovým situacím, které bývají, bohužel, nezřídka opomíjeny. Dítě Ježíš ať přinese úlevu těm, kteří jsou zkoušeni, a vlije zodpovědným představitelům vlád moudrost a odvahu hledat a nalézat lidská, spravedlivá a trvalá řešení. Na žízeň po smyslu a po hodnotách, kterou dnešní svět pociťuje, na snahu o blahobyt a pokoj, která poznamenává život celého lidstva, na očekávání chudých odpovídá Kristus, pravý Bůh a pravý člověk, svým Narozením. Kéž se jedinci a národy nebojí jej poznat a přijmout s Ním „zářivé světlo“, které se zaskvělo na horizontu lidstva, s Ním se začíná „posvěcený den“, který nezná západu. Tyto Vánoce ať jsou opravdu pro všechny dnem radosti, naděje a pokoje.

„Pojďte a klaňte se všichni Pánu“. S Marií, Josefem a pastýři, s mudrci a řadou nesčetných nepatrných ctitelů novorozeného Dítěte, kteří v průběhu věků přijali tajemství Vánoc, také my, bratři a sestry všech kontinentů, dovolme světlu tohoto dne, aby se rozšířilo všude, vstoupilo do našich srdcí, rozzářilo a rozehřálo naše domy, přineslo klid a naději do našich měst a dalo světu mír. To je mé přání vám, kteří mne slyšíte. Přání, které se stává pokornou a důvěřivou modlitbou k Dítěti Ježíši, aby jeho světlo zažehnalo každou temnotu z vašich životů a naplnilo vás láskou a pokojem. Pán, který v Kristu rozzářil tvář svého milosrdenství, kéž vás nasytí svým štěstím a učiní vás posly své dobroty. Šťastné Vánoce vám všem!

Přeložil Milan Glaser