Pouť ke svátku sv. Josefa v Žulové

Tradiční pouť proběhla první jarní neděli 22. března v městečku Žulové nedaleko Jeseníku, kde je svatému Josefu zasvěcen místní, velmi nevšední kostel. Tentokrát měla slavnost ještě jiný význam. Vždyť na jaře letošního roku jsme si připomenuli přesně 200 let od chvíle, kdy byly na místě bývalého středověkého hradu Friedebergu zahájeny stavební práce na nové kostelní stavbě. Stalo se tak přesně 4. března 1809. Z původního hradu zbyla jako charakteristická dominanta širokého okolí jen mohutná kamenná válcová věž, která začala sloužit jako zvonice kostela.

Letos se mše a oslav v žulovském kostelíku sv. Josefa zúčastnily téměř čtyři desítky lidí (na místní poměry to je velmi slušná účast). Kromě místních farníků přijeli také návštěvníci ze sousední Vápenné a z Javorníku. Mnozí z nich zde byli dokonce poprvé! Zavítali sem však i hosté mimořádní: tak by se dala nazvat návštěva původních německých rodáků, obyvatel z nedaleké osady Nýznerova. Po válce je potkal stejně neveselý osud jako jejich ostatní krajany: odsunutí do Německa. Přesto na rodný kraj nezanevřeli a čas od času jej navštíví i nyní.

Slavnostní mši celebroval p. farář Ondrej Kaličiak z Vápenné. Kázání patřilo samozřejmě především sv. Josefu, patronu kostela, tichému a pracovitému ochránci Dítěte Božího, mocnému ochránci sv. Rodiny i rodin křesťanských, které prosí za ochranu a vzdávají mu úctu. P. farář dále upozornil na nezastupitelnou úlohu rodiny a rodinného zázemí jako duchovní opory v růstu mladého člověka. V dnešních dnech stále naléhavější je duchovní odkaz sv. Josefa coby patrona všech slabých, osamělých a těch, kteří žijí na okraji společnosti a nemohou či nedokážou si sami pomoci. Výzva k tomu, abychom se ke svatému Josefu obraceli v každodenních motlitbách a abychom jej měli stále ve svých srdcích, si nepochybně našla cestu do myslí všech přítomných a naslouchajících.

Po mši už čekalo na účastníky poutě v předsíni kostela slavnostní pohoštění v podobě dobrot všeho druhu. Připravili jej místní farníci, kteří tak opět ukázali svou příkladnou ochotu a pohostinnost. Hřejivý pocit z přátelské a slavnostní atmosféry v srdcích přítomných tak nepokazilo ani pochmurné a zamračené počasí, které jaro připomínalo jen vzdáleně.