Poslední rozloučení s P.J. Schneiderem

V pondělí dne 19.10.2009 byla mše svatá sloužena k uctění památky zesnulého P. Jaroslava Schneidera, kněze, který působil v Javorníku a okolních farnostech téměř tři desítky let. V kostele Nejsvětější Trojice před obětním stolem byla vystavena jeho fotografie a fialová barva plátna, kalich, štola, Misál, Paškál a smuteční svíce nám připomenuly, že odešel Boží sluha z našich řad.  Na začátku bohoslužby jsme si připomenuli ve stručnosti něco málo z jeho života. Pro zájemce vkládám celý text.

To nebyl vánek, co na okénko zaťukal,
    to Boží hlas mne na poslední cestu zval.
    Již dohořela Tvoje svíce, můj oddaný služebníče,
    ve Svém Domě místo jsem Ti přichystal…

Dovolte mi, abych v krátkosti připomenula nám všem některé významné milníky života Pátera Jaroslava Schneidera.

Narodil se 12. května roku 1921 v Havířově Šumbarku. Spolu se svým starším bratrem Ladislavem se rozhodl pro kněžské poslání, tak rodičům pro potěchu zůstal doma mladší bratr a dvě sestry.

Starší bratr Ladislav nejdříve po kněžských svěceních působil ve Všechovicích u Hostýna a protože pořádal procesí farníků na Hostýn a tehdejší političtí představitelé takové zviditelňování víry a věřících neviděli rádi, byl přeložen do Bernartic u Javorníka.

Páter Jaroslav přijal kněžské svěcení dne 2. července 1944 v Olomouci. Božímu lidu pak sloužil ve farnostech Dobrá u Frýdku, Ostrava – Slezská Ostrava, Frýdek a od roku 1955 na celých 28 let /do r. 1983/ zakotvil do našeho kraje. Kromě obou kostelů v Javorníku spadaly pod jeho správu i kostely Travná, Zálesí a Bílý Potok.

Mnohým z nás křtil naše děti, řada přítomných poklekla ve zpovědnici, aby se mu  poprvé v životě vyznala ze svých hříchů a přijala z jeho rukou první svaté přijímání. Někteří jsme se tajně připravovali na svátost biřmování, mnoho manželských párů sezdával a řadě lidí poskytl poslední útěchu před jejich cestou na Věčnost.

Vyučoval náboženství na základní škole, zpočátku jednotlivé ročníky, později, když se stupňovalo pronásledování dětí z křesťanských rodin, ubývalo i žáků, takže se jejich počet zredukoval na jednu třídu.

Za působení Pátera Schneidera se udělala nová střecha na kostele Nejsvětější Trojice a zčásti i nejnutnější opravy fasády na tomto kostele. V té době se veškeré opravy prováděly velmi obtížně, stát nedával žádné dotace a tak opravy kostelů bývaly financovány jen z dobrovolných sbírek farníků a práce svépomocí bez nároku či požadavku na honorář.
Stejným způsobem byla provedena oprava střechy na hřbitovním kostele v Javorníku a nejnutnější údržba na kostele v Zálesí. Ten nakonec pro značné poškození a hrozbu zřícení nechalo jednoduše Město srovnat se zemí.

K zaslouženému odpočinku si zvolil Páter Schneider obec Okřížky. Ale jak je nám známo, ani tam neodpočíval, velmi často vypomáhal při bohoslužbách v okolních obcích, několikrát navštívil Svatou zemi jako průvodce a jako průvodce doprovázel farníky i na další poutní místa.

Svoji poslední mši svatou sloužil Páter Schneider začátkem září a protože se mu udělalo nevolno, byl nucen podstoupit v nemocnici vyšetření. Šest týdnů na to si ho Nebeský Otec povolal k sobě, aby tak ukončil jeho pozemskou pouť a ochránil ho od příliš velikého utrpení. 

Za ta dlouhá léta, která působil v Javorníku, rádi na něho vzpomínáme a v dnešní den bychom chtěli mší svatou a modlitbou uctít jeho památku a vyprosit mu u Nebeského Otce, aby Jeho Duše odpočívala v pokoji ve Světle Božím.

Modlitbu, Pane můj, prosím Tě, slyš,
odemkni Bránu nebeskou,
otevři náruč svou Otcovskou,
ať Duše poutníka má k Tobě blíž…

V Homilii O. Piotr Niewiadomski, SDS, připomenul význam služby Bohu a bližním,  náročnost tohoto poslání, zmínil se i o tom, že Nebeský Otec si najde mezi všemi své služebníky, stejně tak jako Ježíš, který pravil svým učedníkům: „Ne vy mne, ale já jsem si vyvolil vás mezi všemi…“.

Modlitbou Anděl Páně a modlitbou za posvěcení kněží byla tato mše svatá ukončena. Prosíme, kdo jste znali P. J. Schneidera, věnujte mu tichou vzpomínku s modlitbou.