Co pro mne znamenaly EXERCICIE?

Již při prvním oznámení, že budou v naší farnosti probíhat exercicie, jsem zbystřila pozornost a v tu chvíli již začínaly v hlavě probíhat otázky: Kdo povede exercicie, bude to pro mne někdo už známý nebo někdo, s kým se budu teprve seznamovat a pod?  A pak již, jak plynuly dny a informací bylo čím dál víc, jsem se začala těšit. Exercicie ve mně budí jakousi touhu poznat něco nového z víry, dobře a laicky vysvětleného…

Jsem tomu vždy ráda, protože sama vím, že při čtení z Písma svatého některým věcem nerozumím a neumím si je vysvětlit. Jistě nejsem tím nejlepším žákem Pána Ježíše a tak se ráda nechám poučit právě od přednášejícího. Když exercicie začaly a já poznala příjemného Otce Pavla Zahradníčka a jeho přednášky, docela se mi ulevilo, protože jeho povídání s názornými příklady vyvolávalo pohodu v hlavě i duši a mnohokrát i úsměv na tváři.

Po skončení přednášek jsem odcházela vždy spokojená a slibovala si, že chci být ve víře lepší.

A ještě jednu důležitou věc mi exercicie dávají – předzvěst příchodu Velikonoc, nejdůležitějších a nejkrásnějších, i když s nejsmutnějším příběhem oslav Vzkříšení Ježíše Krista.

Po skončení celého postního období, exercicií a oslav Zmrtvýchvstání Ježíše mám v duši klid a mír, ale v hlavě plno úkolů, jak být ve víře lepší a silnější.