Tisíce skautů zamířily k Ivančeně, symbolu nezdolnosti jejich ideálů

Ivančena – Dva a půl tisíce skautů a skautek, z toho cca 60 z Jesenického děkanátu,  zamířily v sobotu 21. 4. do Beskyd, aby uctily památku svých kolegů, kteří na sklonku druhé světové války zaplatili životem za účast v odboji. Trvalou vzpomínkou na pět popravených skautů a symbolem nezdolnosti skautských ideálů se stala kamenná mohyla, kterou skauti desetiletí budují.

První kameny zde navršili na podzim roku 1946 přátelé pěti popravených mladých mužů. Od té doby je následují tisíce skautů, trampů a dalších lidí, kteří se ztotožňují s ideály hrdinství a vlastenectví. Skauti z Jeseníku přinesli na nosítkách velký kámen, kterým uctili tuto památku. Každoročním účastníkem výstupu na Ivančenu je duchovní rádce skautů v České republice ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz, který nedaleko pamětního místa sloužil mši svatou.

Na začátku mše svaté připomněl biskup Lobkowicz hrdinství pěti skautů, kteří byli popraveni ránou do týla na židovském hřbitově v Polském Těšíně. „Chceme myslet na všechny skauty, kteří trpěli ve vězení a na ty, kteří hrdě a statečně umírali,“ uvedl biskup a poděkoval za statečnost více než třem stovkám mladých lidí, kteří přišli na mši svatou i přesto, že silně pršelo. Skauti však nemokli dlouho. Temné mraky nad jejich hlavami po první písničce ustoupily a vysvitlo hřejivé slunce. „Když bylo tři čtvrtě na jedenáct a pršelo, tak jsem svatého Petra v modlitbě prosil: 'Něco s tím udělej'. A ono se stalo. Bůh vyslyšel naše prosby,“ řekl biskup, který se ve své promluvě dotkl také letošního skautského výročí. „Jistě by měl zakladatel Svojsík radost z toho, že jste tady sjednoceni v modlitbě. Usilujme o hodnoty, které tuto společnost promění v ´trochu lepší svět´, jak zní název výstavy, která v Praze 100. výročí skautingu připomíná,“ dodal biskup. „Skaut má mít oči otevřené a ptát se, co může udělat, aby byl svět jen trochu lepší. Skaut může působit na společnost, ať je osmdesátiletý, nebo pětiletý. Chceme bojovat proti tomu, co je zlé, a dělat to, co je dobré,“ dodal biskup Lobkowicz.

Krátce po mši svaté následoval přímo u kamenné mohyly slavnostní ceremoniál, který vzdal hold popraveným skautům. Zazněla česká i slovenská hymna a pět skautských vedoucích získalo stříbrnou medaili svatého Jiří za dlouholetou výchovnou práci ve skautském hnutí. Náčelník skautů Marek Baláš – Číča všem za jejich účast poděkoval. „Odhaduji, že dnes na Ivančenu přišlo okolo dvou a půl tisíce lidí,“ řekl náčelník a dodal, že podobné akce se odehrávají na různých místech po celé zemi. Řada z přítomných se na světoznámé pietní místo přišla podívat poprvé. „Dostala se mi do rukou knížka Stopy vedou k Ivančeně. Když jsem ji přečetl a dozvěděl jsem se skutečnou pravdu, rozhodl jsem se tady přijet. Jsem zde poprvé a udělalo to na mě velký dojem. Netušil jsem, jak je ta mohyla veliká,“ řekl devětašedesátiletý old skaut Antonín Široký z Plzně. Po deváté se na Ivančenu vydal devětašedesátiletý Václav Losek – Wendy z Prahy. Poprvé do Beskyd přijel v roce 1973 a byl svědkem perzekucí ze strany Veřejné bezpečnosti. „Tehdy legitimovali ty, kteří přicházeli v trampském, a vyptávali se jich, kam jdou. Když někdo řekl, že jde ke skautské mohyle, tak jej na Ivančenu ani nepustili,“ řekl muž, který letos přivedl na Ivančenu pětadvacet skautů ze střediska Athabaska z Prahy 9. „Mladí jsou tady poprvé. Přijeli jsme uctít památku těch, co položili život. Ti kluci během odboje pomohli řadě lidem a Ivančena je pro nás symbolem nezdolnosti skautské myšlenky,“ dodal old skaut Václav Losek.