Orelský tábor na Travné

Rok se s rokem sešel a my všichni malí i velcí natěšení táborníci z Orla z Velké Bystřice u Olomouce jsme se vypravili na deset dní užívat si letního  tábora na naše oblíbené místo- do Travné. Letos jsme toto nádherné místo vybrali již potřinácté. I přes to, že většina účastníků už může tušit, který z okolních lesů je pro danou hru nejlepší. 

I přes to, že se večer už jen málokterý šťastlivec okoupe v teplé vodě. I přes to, že kuchařky nepřekvapí některé záludnosti farní kuchyně. I přes to, že když prší, mačkáme se (pro náš letošní počet táborníků 42) v malé jídelně.... Anebo že by v tom bylo něco jiného? Co nejen organizátory ale i děti táhne pořád na stejné místo? Snad to, že nám v Travné nechybí hřiště, potok, lesy, louky, pěkně spravené chatky, kostel i farní budova jako zázemí. Že nás nepozorují sousedi z okolních domů, když pár spáčů při ranní rozcvičce cvičí v pyžamu se žirafou. Že se rádi vracíme do staré fary k Otci Piotru Niewiadomskému, který nás vždy vítá jako dobré přátele...

 

Téma letošního tábora bylo: „Stavíme telegraf napříč Amerikou“, a odehrávalo se v prostředí divokého západu. Táborníci, kterých se letos sešlo 24, byli rozděleni do čtyř skupinek po šesti lidech, každá dostala název podle jednoho z amerických států. Vzešly z toho Texas, Ohio, Arizona a Florida. Každý ze států musel mít samozřejmě svoji vlajku, o což se táborníci velmi rádi v jednom odpoledni postarali. Jako každý rok jsme na táboře hráli plno skvělých her, z nichž osm bylo takzvaných „etapových“. V nich naši pistolníci a pistolnice hledali zločince po okolí, plížili se po prostranství farnosti a hledali tajné šifry, aby znovu propojili telegrafní síť, obsazovali cizí území, nebo hledali zlato. Jelikož nám počasí ze začátku moc nepřálo, mnoho her se odehrávalo v dešti, nebo bezprostředně po něm, v mokru. Nezahlédli jsme ovšem nikoho, komu by to nějak vadilo, nebo kdo by si stěžoval, ba naopak. Výjimkou byly snad jen naše paní kuchařky, které musely mokré oblečení dětí sušit v jídelně a kuchyni, kde se pak nedalo téměř hnout. 

 

Třetí den  ráno jsme  nalezli varovný dopis psaný indiánskými šiframi. Jelikož jsme ale moc neporozuměli jejich záhadným znakům, pro jistotu jsme v noci drželi hlídky. Přes velkou snahu bystré hlídky se však krátce po půlnoci podařilo indiánům proniknout do tábora. Když nás ostatní probudil hluk, zjistili jsme, že nám indiáni ukradli vlajky a unesli hlídku. Pohotoví táborníci vytvořili předsunuté hlídky a vyrazili indiány hledat. Indiány se zanedlouho podařilo pochytat, vyslechnout a domluvit se s nimi na společném soužití. 

 

Poslední etapová hra byla součástí dvoudenního výletu. Hra se skládala ze sedmi jednotlivých úkolů  rozmístěných po trase pochodu. Hru i pochod všichni táborníci ve zdraví a v pohodě úspěšně zvládli a odměnou jim bylo nalezení pokladu. Každý si za své celotáborové snažení mohl vybrat z několika věcných cen.

Duchovní provázení při našem Orelském táboře nám zajistil novokněz o. Josef Novotný, který v Javorníku i v Travné sloužil mše svaté a na závěr každému udělil novokněžské požehnání. Viz foto

Děkujeme všem, kteří se tábora zúčastnili, vedoucím za přípravu programu a taky otci Piotrovi, který nám umožňuje bydlení na faře.

 

Těšíme se na další prázdniny na Travné.