Benedikt XVI. se rozloučil s věřícími na celém světě

S věřícími na zaplněném svatopetrském náměstí i miliony diváků u obrazovek televizí či monitorů se ve středu 27. února 2013, dopoledne rozloučil papež Benedikt XVI. Stalo se tak při jeho posledním veřejném vystoupení, generální audienci ve Vatikánu.

Vatikán: Úvodem setkání zazněl biblický úryvek z Listů apoštola Pavla Kolosanům. Na toto čtení navázal papež i ve své následné promluvě. Několikrát v ní zdůraznil skutečnost, že papež není nikdy sám, a to ani v pro církev těžkých chvílích (papež použil příměr o bárce na rozbouřeném moři), a vede živou církev. Církev v podobě živého společenství („Vidím, že církev opravdu žije.“). To potvrdila i hojná účast věřících na náměstí sv. Petra (odhadem na 60. 000 účastníků).

Své rozhodnutí opustit k 28. únoru 2013 svůj úřad označil za důležité, obtížné a výjimečné, je ale s tímto vyrovnaný. Protože, jak papež řekl, milovat církev znamená přistoupit k těžkým volbám; zdůraznil, že při svém rozhodování si uvědomil, že je důležité myslet především na dobro církve.

Rovněž mj. zmínil skutečnost, že přijetím papežského úřadu před osmi lety přestal patřit sám sobě a je tu pro všechny, stejně jako všichni pomyslně patří jemu. Vzdal se soukromého života, takže i po své abdikaci neopustí Kříž. Nebude se tedy např. vracet k přednáškové činnosti či cestovat; doslova řekl: „Zůstanu blízko našeho Pána“.

Svatý otec neopomněl ve své promluvě poděkovat za spolupráci nejen kardinálům i členům kurie, diplomatickému sboru nebo biskupům a kněžím celého světa, ale i všem lidem („Božímu lidu“).  Také se s přítomnými poděli o svou radost z dopisů vyjadřujících mu podporu, které dostává po oznámení své abdikace.