Pouť ke sv. Petru a Pavlu v Bernarticích 30.6.2013

Poslední červnový nedělní den jsme v Bernarticích oslavili svátek sv. Petra a Pavla. V kostele se setkali nejen místní farníci, ale i věřící ze sousedního Polska a z okolních vesnic. Pozvání přijal také kněz ze sousedního Paczkowa P. Edward Henne. Poděkování patří panu starostovi Ing. Mojmírovi Michálkovi a jeho rodině za přípravu i organizaci této každoroční poutě.  V 9:30 hodin se rozezvučely varhany, na které nás doprovázela Karolína Michálková a zpěvem Dominik Michálek. Slavnostní mši svatou celebroval otec děkan P. Mgr. Miroslav Kadlec, který všechny v úvodu srdečně přivítal.

„A protože jsme všichni poutníci a putujeme do Božího království, přišli jsme si dnes vyprosit ke sv. Petru a Pavlu novou sílu pro náš život i život našich blízkých, vždyť sv. Petr s Pavlem nám zvláště tento den dávají potřebné milosti…“ Těmito slovy začal otec děkan s úsměvem homilii. Zamýšlel se nad otázkou „A za koho mě pokládáte vy?“ Sv. Petr rozpoznal Ježíše jako Mesiáše Syna Božího a jeho poznání bylo od samého Boha Otce. Ježíš je skutečně Syn Boží. Člověk, který z Ducha svatého vnímá Ježíše jako Syna Božího, umí rozpoznávat dobro a zlo, svým dobrým životem dokazuje Bohu svou oddanost a věrnost především ve věcech maličkých. Pokud se nám ze života tato podstata někam vytratila, modleme se a prosme o tuto milost. Otec děkan také hovořil o strachu z umírání a znovu nám na povzbuzení přečetl úryvek z apoštola Pavla: „Já už mám prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám ode-jít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod.“ Uchovat víru v dobrém i zlém je ta největší milost. Otec děkan nás vyzval, abychom klečeli na kolenou a vyprošovali si prožívání těchto posledních věcí po příkladu sv. Pavla. I když tělo stárne nebo je nemocné, duše v nás mládne a raduje se. Bojujme dobrý boj po vzoru sv. Petra a Pavla a uchovejme si víru v Trojjediného Boha. Na závěr se dotknul prvního čtení. Ke každému z nás posílá Bůh svého anděla, který nás osvobozuje z našeho vězení, našeho zotročení. Abychom se octli díky Němu na svobodě / na ulici/ a mohli být užiteční… 

Po svatém přijímání jsme se u výstavu Nejsvětější svátosti modlili litanie k Srdci Ježíšovu a zasvětili Jemu svá srdce. Po svátostném požehnání zaznělo slavnostní Te Deum. 

Po mši svaté byli všichni poutníci pozváni na občerstvení do místního Domečku, kde při kávě, čaji, minerálce a zákuscích jsme strávili příjemné posezení.