Vánoce ve farnostech otce děkana byly požehnané

Už od samého rána na Štědrý den vrcholily poslední přípravy na oslavu Ježíšových narozenin. Naše kostely ve čtyřech farnostech otce děkana byly nazdobeny vánočními stromky, světýlky, květinami, větvičkami… A betlémy? Při pohledu do nich se rozzářily oči a člověk zůstával v tichém úžasu. Od 11:00 hodin přicházely do kostela sv. Kateřiny ve Vidnavě především rodiny s dětmi, zapalovaly si svíce od Betlémského světla z našeho Betléma, které si pak odnášely do svých domovů.

Přítomní si také mohli prohlédnout dva betlémy od žáků ZUŠ Vidnava a od paní Heleny Markové. V kostele zněly vánoční koledy za doprovodu pana učitele Mgr. Bohuslava Holiše, pana Kubáně a naší scholy. Vánoční program pak v poledne pokračoval na náměstí ve Vidnavě. Betlémským světlem jsme také zapalovali svíce na hrobech našich blízkých zesnulých a v modlitbě na ně pamatovali. 

Půlnoční mše svatá ve Vidnavě byla naplněná zvláštním pokojem, který se dotýkal lidských srdcí. Při slovech otce děkana o životě Pána Ježíše Krista a o smyslu jeho narození, které všem přítomným předával, zavládlo v kostele zvláštní ticho, ticho, kdy naslouchá lidské srdce, kdy je člověk neschopen cokoli říci, pociťuje přítomnost Boží, jakoby sám Narozený Pán Ježíš k nám promlouval. A toto zvláštní ticho, Boží pokoj se neslo po celou půlnoční mši svatou.  A tento hluboký vnitřní pokoj, radost jsme si odnášeli také do svých domovů. Narozený Pán Ježíš nás obdaroval z jeho veliké a čisté Lásky. A naše úsměvy po mši svaté pak patřily u jesliček jen Jemu s velikou vděčností a s poděkováním… I dnes, když potkáváme lidi, kteří byli přítomní na půlnoční mši ve Vidnavě, mluví o nezapomenutelném kázání otce Miroslava, které bylo hluboké, proniknuté samotným Bohem a o mši svaté, která naplnila srdce, rozzářila oči a vykouzlila úsměv na tvářích… Byl to ten nejkrásnější dárek pod stromečkem, který jsme mohli tento den dostat.

Ve Vidnavě pochopitelně nechyběl koncert jako v dalších farnostech.

V pátek 19.12.2014 v kostele sv. Petra a Pavla v Bernarticích se konalo tradiční vánoční zpívání dětí. Půlnoční mši svatou v Bernarticích navštívila skupinka postižených, nemocných lidí. Z promluvy otce děkana zaznělo, že právě tito maličcí, nepatrní, slepí lidé jsou Ježíšovi mnohem bližší, vždyť právě k takovým On přichází a je objímá svou nevýslovnou láskou. Jejich utrpení je propojeno s obětí Ježíše Krista… Na sv. Štěpána 26.12. 2014 se konala mše svatá a odpoledne pak lidé opět mohli zavítat do živého Betléma, který každoročně připravuje rodina Michálkova. 

Ve farnosti Černá Voda na Štědrý den se ve 20:00 hodin setkali v kostele Panny Marie farníci, místní občané i s panem starostou při koledách. Poděkování patří našim farníkům, zpěvačkám a rodině Kvapilové, která svou hrou rozezněla varhany i další nástroje a rozezpívala všechny přítomné. Děti i dospělí se zastavovali u betléma s jesličkami. Před kostelem pan starosta pozval všechny na horký punč s přáním požehnaných vánoc. Druhý den 25.12.2014 se konala slavnostní mše svatá ke cti narozeného Krista Pána, kterou celebroval otec děkan. V neděli 28.12.2014  na vánočním koncertu v kostele vystoupila skupina Campanula Vocal a zprostředkovala všem přítomným nezapomenutelný zážitek. Vedle známých campanuláckých skladeb zazněly koledy v úpravě p. Josefa Olejníka, Antonína Tučapského i autorské vánoční písně Adama Michny z Otradovic. 

V Kobylé na Slavnost Narození Páně 25.12.2014 místní zavítali na mši svatou do kostela sv. Jáchyma, kterou celebroval otec Miroslav. V pondělí 29.12.2014 v 17:00 hodin se v kostele konal vánoční koncert Pěveckého komorního sboru Karla Ditterse pod vedením Anny Beťákové. 

O vánocích nechyběly mše svaté na charitě ve Vidnavě, na sv. Štěpána si babičky mohly zazpívat vánoční koledy za doprovodu varhaníka pana Kubáně. Otec děkan také během svátků navštívil nemocné i osamocené lidi a své farníky obdaroval dárky. A protože otce Miroslava máme rádi, i on od nás pod stromečkem našel spoustu dárků pro radost s poděkováním i s přáním požehnaných vánoc a zdraví, které mu všichni při modlitbách vyprošujeme…Často ale od otce děkana slýcháváme, že nestačí jen, aby kněz říkal ve mši svaté „Toto je moje tělo, které se za vás vydává…I to mé „nemocné“ tělo se musí vydávat, obětovat a propojovat s trpícím Ježíšem Kristem. Když přijde do života člověka kříž, je potřeba ho obejmout,“vždy s úsměvem dodává otec Miroslav.