Velikonoce ve farnosti Javorník

Květnou nedělí jsme vstoupili do „svatého týdne“. Před začátkem bohoslužby duchovní otec požehnal „kočičky“, které byly nachystané na stole u vchodu do kostela. Každý, kdo chtěl, si pak vzal ratolest a v průvodu středem kostela odešel na své místo. V tento den si církev připomíná slavný vjezd Krista Pána do Jeruzaléma. Pašije, které následovaly po obou čteních z Písma, nám oživily události, které vedly k odsouzení a umučení Ježíše Krista až po uložení Jeho těla do hrobu, jak popsal evangelista Lukáš.

Obřady Zeleného čtvrtku začaly v 18.00 hodin. Události tohoto dne jsou pro nás křesťany obzvlášť důležité, protože právě v tento den Pán Ježíš ustanovil slavení eucharistie a svátost kněžství, když při poslední večeři uzavřel s apoštoly tuto smlouvu novou a věčnou.                        

  

Po obřadech byla přenesena Nejsvětější svátost do „Getsemanské“ zahrady, připraveného a vyzdobeného místa pod obrazem XIV. zastavení křížové cesty. Většina přítomných pak setrvala v adoraci před Nejsvětější svátostí.

  

V dopoledních hodinách Velkého pátku a od 14.30 hod. odpoledne měli farníci možnost tiché adorace před Pánem. V 17.30 hod. jsme prošli křížovou cestu s jednotlivými zastaveními před obrazy, které nám připomínají události posledního dne života Ježíše jako člověka. Člověka, který byl bez viny a přece ho člověk odsoudil jako největšího zločince ke smrti na kříži.

 

Úderem osmnácté hodiny začaly velkopáteční obřady. Po obou čteních a zpěvu následovaly pašije. Tentokráte se četlo umučení našeho Pána Ježíše Krista podle Jana. Obřady pokračovaly čtením přímluv a uctíváním kříže. Po modlitbách a svatém přijímání jsme obdrželi svátostné požehnání. Kdo chtěl, mohl pak setrvat v tiché adoraci u hrobu Pána Ježíše. 

Na Bílou sobotu jsme měli možnost jak v dopoledních hodinách, tak odpoledne od 14.30 hod. opět adorovat u hrobu Pána Ježíše. 

 

Večerní obřady začaly rozsvícením paškálu před kostelem a vnesením světla do ztemnělého kostela. Po prvním knězově zpěvu aklamace: „Světlo Kristovo“ a naší společné odpovědi: „Sláva tobě, Pane“, si pak mohl každý z účastníků u vchodu do kostela zapálit svíčku od paškálu. V průvodu po dalších dvou zastaveních, vprostřed kostela, před oltářem a zpěvu:  „Světlo Kristovo“ i naší společné odpovědi: „Sláva tobě, Pane“, jsme odešli do lavic. Následně byla rozsvícena světla a paškál odložen na stojan u ambonu. Tímto úkonem byla zakončena první část obřadů. 

 

Po vyzpívání chvalozpěvu pokračovaly obřady bohoslužbou slova, svěcením vody, obnovou křestních slibů, pokropením lidu svěcenou vodou. Vrcholem těchto obřadů pak bylo slavení eucharistie.

 

Pro nás, křesťany, je účast na sobotní vigilii radostnou oslavou tajemného Kristova vzkříšení. Kristovo vzkříšení je zárukou naší víry a naděje, křtem a biřmováním jsme byli zapojeni do Kristova velikonočního tajemství. S ním jsme zemřeli, s ním jsme byli pohřbeni, s ním vzkříšeni a s ním také budeme kralovat.

 

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně - Nedělní bohoslužbou jsme oslavili zmrtvýchvstání Pána Ježíše. Slova z odpovědi žalmu (Žl 118,1-2, 16ab+17.22-23) : „Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho! nás přímo vybízejí ke slavení. Nebeský Otec přijal Kristovu oběť za spásu světa a vzkříšením svého Syna nám dává účast na jeho nesmrtelnosti. Proto máme, nebo bychom měli mít důvod k radosti. Touto nedělní oslavou vzkříšení Pána Ježíše jsme vstoupili do velikonočního oktávu, kdy každý den by pro nás křesťany měl být dnem svátečním, naplněným radostí z události oné Veliké noci.