Velikonoce ve znamení hluboké radosti

Příprava na velikonoce se nesla nejen odříkáním se, postem, konáním dobrých skutků, ale také gruntováním v kostelích i v našich srdcích. Dveře na faře ve Vidnavě se stále otvíraly a ke zpovědi přicházeli nejen farníci, ale přijížděli i věřící z celého okresu Jeseník. Ometené pavučinky a prach z našich srdcí přinášely hlubokou radost nejen kajícníkům, ale i otci děkanovi, který skrze Pána Ježíše Krista přinášel odpuštění hříchů a vléval novou sílu do života.

Děkujeme za pokladničky (postničky), které nám byly ve farnostech rozdány na začátku postní doby. Díky nim jsme směli našetřit drobnou korunu a pak konkrétně pomoci potřebným. Viděli jsme rozzářené oči lidí, kteří s vděčností přijali naši pomoc. V modlitbách stále prosíme, aby je milost Boží navštívila a neopustila. 

Na faře se pralo, škrobilo, žehlilo, aby vše čisté bylo a v kostelích vonělo. Do 5 farností byly zakoupeny z rozhodnutí otce děkana nové kalichy, obětní misky, ornáty, pluviály, konvičky. Velkým a skvělým pomocníkem se stal nový ruční vysavač, který stačí v elektrice nabít a pak bez šňůry vysávat koberce i dlážděné podlahy kdekoli. Vysávání se tak stalo naší každodenní radostí. A když bylo vše připravené, začal Svatý týden. Svaté dny, které vždy s velikou láskou, pokorou a vděčností s otcem Miroslavem prožíváme.

Procházeli jsme Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a nedělí Zmrtvýchvstání. U Božího hrobu jsme se klaněli spolu s anděly svatými. Při pohledu na ně, jsme vnímali jejich posilu, oddanost, poslušnost, úctu…

Hlubokou radost nám o velikonocích předal otec děkan P. Mgr. Miroslav Kadlec, který od srdce mluvil o Lásce Boží, která přešla v tělo lidské, aby lidstvo spaseno bylo skrze rány a krev. Pohlédl spolu s námi na kříž, na Spasitele světa, který získal slávu nesmrtelnou a otevřel nebe každému z nás. Putovali jsme z otroctví, sledovali chování židů, Mojžíše a viděli egypťany, kteří pronásledují. U každého z nich se otec děkan zastavil a připomněl naše osobní reptání, zotročování bližních, nedůvěru, ale i Mojžíše, který naslouchá, věří svému Bohu, zvedá ruku a zachraňuje. „Kdykoli zvedáme ruce k Bohu, modlitbou zachraňujeme sebe i všechny kolem nás“, znělo kostelem. Vzpomněli jsme si na přibité ruce Pána Ježíše, kterými otvíral na kříži poklady pro srdce lidská.

V neděli jsme přijali při mši svaté do farní rodiny v Bernarticích Markétku při svátosti křtu a odpoledne se ve Vidnavě konal velikonoční koncert Jesenické Žestě v kostele sv. Františka.

Velikonoční pondělí patřilo Kobylé a charitě ve Vidnavě. „Nezapomeňte se také umět smát a veselit“, připomněl otec Miroslav a vzápětí po mších použil na farnice proutek, který si s barevnými mašlemi k ohláškám pečlivě připravil. 

„Jak je to vzácné klečet před Kristem Pánem, u Jeho nohou dlít, Jeho velebit a ctít.“ Ať nás tato Boží výsada provází nejen o velikonocích, ale po celý život!