Pastýřský list ke Svátku matek a sbírce na podporu prorodinných aktivit v diecézi

Drazí bratři a sestry,
dnešní neděle je v liturgii církve nazývána Neděle Dobrého pastýře. Název je odvozen od samotných slov Pána Ježíše, který se v evangeliu představuje jako Dobrý pastýř, jako ten, který zná svoje ovce a miluje je. Proto je tato neděle také tradičně dnem modliteb za duchovní povolání. Protože je to letos současně druhá neděle v květnu, připomínáme si také svátek všech maminek.

Dobrý pastýř, dobrý kněz, dobrá matka, či otec rodiny – ti všichni mají něco  společného – dobře znají ty, kteří jsou jim svěřeni, milují je a jsou připraveni pro ně obětovat svůj život. Život je považován za nejvyšší hodnotu – kdo dává život, dává nejvíc. Sloužit životu, předávat život, vést k novému životu - to je úkol matek, otců i duchovních. Přece je však něco, co stojí i nad samou hodnotou života a to je láska. Předat život je vyjádřením lásky – obětovat svůj život je projevem lásky.

 

Opakem tohoto postoje lásky je sobectví. Sobecká uzavřenost nehledí na Boží přikázání. Řídí se jen svou chutí, shromažďuje pro sebe, ale nedovede dávat, takže ani nepředává život dalším generacím. Chová se tak, jako by už ani další generace neměly přijít. Tímto sobectvím jsou zevnitř ohrožovány i ty nejzákladnější vztahy v rodinách. Často se hovoří o krizi rodiny a také o tom, že rodina už dnes přestává mít hodnotu a smysl. Nenechme se těmito tvrzeními zmást. Rodina tvořená mužem, ženou a dětmi byla, je a zůstane základní buňkou společnosti i církve, a také, jak říkal sv. Jan Pavel II., svatyní života. Chci poděkovat vám všem, kteří budujete rodiny na těchto základech a v tomto duchu vychováváte děti.

 

Rodina v dnešní době určitě vyžaduje zvláštní pozornost a péči. Proto jsem rád, že na území naší diecéze ještě před jejím vznikem rozvíjelo a stále rozvíjí svoje aktivity Centrum pro rodinu a sociální péči. Věřím, že jste se s jeho činností alespoň v nějakém ohledu setkali. Věnuje se přípravám těch, kteří do manželství vstupují, doprovází ty, kteří v manželství žijí, poskytuje pomoc a poradenství těm, jejichž manželství prochází krizí, pomáhá těm, kteří vychovávají handicapované děti. Jsem vděčný, že se síť těchto činností díky nově vznikajícím centrům po diecézi dále rozšiřuje. Bohužel se stále méně na tyto potřebné činnosti daří získávat podporu ze strany státu. Místo toho, aby státní podpora prorodinných aktivit rostla, v posledních letech vytrvale klesá. Bylo by škoda, kdyby některé aktivity v péči o rodiny v naší diecézi chyběly. A tak se obracím na vás, bratři a sestry, s prosbou o jejich podporu. Rozhodl jsem se totiž dnešní sbírku v naší diecézi věnovat na tento účel. Už teď děkuji vám všem, kteří svým příspěvkem činnost a další rozvoj center pro rodinu v diecézi podpoříte.

 

Rád bych na závěr popřál všem maminkám k jejich svátku a poděkoval za jejich lásku, obětavost a námahu. Milé maminky, milí rodiče, ať jsou vaším přispěním naše rodiny místem, kde se žije láskou. Ať v této atmosféře lásky mohou děti rozpoznávat své budoucí povolání, ve kterém se po vzoru Dobrého pastýře z lásky budou vydávat druhým jako otcové, matky nebo osoby zasvěcené Bohu.
K tomu vám všem ze srdce žehnám

 

+ biskup František Václav