Pouť ke sv. Petru a Pavlu v Bernarticích 30.6.2019

Při poslední červnové neděli jsme oslavili poutní mši svatou ke sv. Petru a Pavlu v Bernarticích. Spolu s otcem Miroslavem jsme děkovali za nová dřevěná okna na oratoři, která vyrobil stolař Petr Fojtek z Vlčic. Pan farář poděkoval rodině Kozakové, která opravu zajistila a vzpomenul bývalého pana starostu Mojmíra Michálka, který byl jejím iniciátorem. Pan stolař také vyrobil nový dřevěný podstavec k bočnímu oltáři, v těchto dnech bude také opraven boční oltář, který se rozpadá. Otec Miroslav požehnal nová okna i dřevěný podstavec. Nešlo si také nevšimnout nových ubrusů na oltářích a nových svící, poděkování patří všem farníkům i občanům, kteří finančně přispěli a farníkům z Vidnavy, kteří vše po domluvě s panem farářem zajistili.

Boží slova od otce Miroslava nás neopouštějí ani po mši svaté, člověk vždy nad nimi další dny rozjímá, žasne, a pokaždé se v nich najde. Tentokrát zaujal boj o víru. „Petrovi ve vězení pomohl anděl, i my ve svých životech mnohdy prožíváme pomoc Boží, když máme ruce spoutané řetězy, a vše se celkem rychle vyřeší, najde se cesta, odpuštění, zázračně zanecháme hříchu, pokušení nebo špatných myšlenek v nás. Co když ale volám, a pomoc nepřijde? Nikdo nepomůže, nikdo tady není, jsem jen já sám ve své bolesti, všechno je špatně, nic se nedaří a Bůh? Mlčí…“ Každý z nás v tu chvíli vešel do svého srdce, to ticho, ta vzpomínka těžkých chvil, samota… „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Co se pak se mnou stane? Přeci nepřestanu být věřícím a nepřeruším vztahy se svým Bohem. Kolik je to známých lidí, kteří byli spoutáni, nikdo jim nepomohl, a přesto si zachovali víru v Boha. Nepřišli o důvěru, naopak pravou víru nalezli, prohloubili ji. A právě v ten moment, kdy nás všechno a všichni zklamali, se stávám pravým věřícím. Každý z nás je zkoušen od Boha a pokoušen od ďábla. Každý z nás musí být prověřen.“

 

Na varhany a zpěvem provázela paní Marie Michálková. Po mši svaté následoval výstav Nejsvětější svátosti, litanie k Srdci Ježíšovu, zásvětná modlitba a svátostné požehnání. Farníci pak před kostelem rozdávali koláčky a jiné dobroty všem poutníkům.

 

Kéž bychom jednou mohli říci jako sv. Pavel: „Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval.“