Těšíme se na setkání s otcem Jindřichem v nebi

Otec Jindřich Žagan strávil s námi na Jesenicku velkou část svého života. Každý z nás má na něj mnoho vzpomínek. V našem archívu jsem našla článek napsaný v době, kdy otec Jindřich opouštěl Jesenicko a my jsme se s ním při mši svaté loučili. Otec Miroslav nás při modlitbě za zesnulého vyzval, abychom při čtení nejen vzpomínali, ale v budoucnosti při modlitbě se čas od času Jindřicha zeptali, jak se mu daří.  Bude vědět, že ho stále máme rádi, že jsme na něj nezapomněli.

 

V sobotu 6.10.2012 jsme se při mši svaté loučili s otcem Jindřichem Žaganem, který ve farnosti Lipová lázně působil dlouhých a krásných 36 let. Na mši svatou přijeli kněží našeho děkanátu P. Mgr. Ondrej Kaličiak, P. Pavel Schwarz a otec děkan P. Mgr. Miroslav Kadlec, který spolu s farníky z Lipové zorganizoval a připravil pro otce Jindřicha rozloučení s poděkováním. 

Otec děkan v ranních hodinách vyzvedl otce Jindřicha z nemocnice a společně přijeli do Lipové. V 9:30 hodin se konala slavnostní a děkovná mše svatá v kostele sv. Václava obětovaná za otce Jindřicha, který byl hlavním celebrantem.  

V homilii otec děkan vzpomenul své první setkání s otcem Jindřichem na faře a vyzdvihl ho jako zpovědníka. Hovořil o jeho krásném vztahu k Pánu Ježíši ve svatostánku, u kterého otec Jindřich sedává tak rád. Otec děkan nám všem připomenul naši nesmrtelnou duši, o kterou je potřeba každý den pečovat. Tak jako nezapomínáme snídat, obědvat, večeřet, tak také nesmíme zapomínat na svou duši a duše našich příbuzných. Posilujeme ji každodenními modlitbami. Zvláště otec děkan zdůraznil modlitbu růženců. Ti, kteří se modlí jen desátek, ať přidají další, ti, kteří se modlí radostný růženec, ať přidají bolestný…… Mnozí z nás se každý den modlíme všechny čtyři růžence. Ztrácejme svůj čas u svatostánku, modlitba čas neubírá, naopak ho rozšiřuje. V závěru nás otec Miroslav vyzval, abychom nezapomněli při modlitbě na otce Jindřicha, který v této farnosti nechal své srdce. Také otec Jindřich bude na nás všechny denně pamatovat u Panny Marie ve Frýdku. Toto místo se stane jeho novým působištěm. 

V závěru mše svaté otec Jindřich poděkoval otci děkanovi, kněžím i svým věrným farníkům a rozloučil se slovy Pána Ježíše: „Vezmi svůj kříž a následuj mě.“ Řekl nám, že pokud v životě zažijeme jakékoli utrpení, máme za něj poděkovat a být Bohu vděční, že můžeme něco málo vytrpět, o to nám pak bude lépe jednou v nebi. 

Po požehnání jsme se všichni v kostele seřadili a se slzami v očích přáli, předávali květiny, dárky a děkovali otci Jindřichovi za kněžskou službu, za jeho otcovství, povzbuzení, vyslechnutí, vedení, radu…. To vše zůstává v našich srdcích. Ve svých modlitbách na něj nikdy nezapomeneme. 

Po společném focení v kostele byli všichni přítomní pozváni na bohaté pohoštění na místní faru, které připravily farnice z Lipové lázně. 

A pak přišel ten okamžik, kdy otec Jindřich naposledy prochází farou, místem, které tolik miloval, ještě jednou otevřel dveře své kanceláře, rozhlédl se, v očích byly slzy a také přijetí Boží vůle, vzít svůj kříž a následovat toho, kterému dal svůj život. Rozloučil se s námi, nasedl do auta k otci děkanovi a společně odjeli do Frýdku Místku, kde otec biskup strávil nějaký čas s o. Žaganem v důvěrném rozhovoru.