Pouť v Kobylé 25.7.2021

Uluslararası evden eve nakliyatGebze evden eve nakliyatdepolama - şehirler arası nakliyatistanbul evden eve nakliyat

Přemýšlím, jak zachytit nedělní pouť ke cti sv. Jáchyma v Kobylé a troufám si říct, že mi dochází slova. Pouť se odehrávala hluboko v našich srdcích a nejsem sama, kdo to tak z přítomných vnímal… Po mši svaté si věřící venku předávali své dojmy, zážitky a byly vidět i slzy v očích. Tam kdesi uvnitř v nás bylo dobře, Pán Ježíš Kristus se svatým Jáchymem nám byl tak blízko a hovořili skrze otce Miroslava k nám. 

Myšlenek bylo tolik, že si každý vybral tu svou, která ho nasměrovala znovu a znovu k nesení svého kříže, který odhazujeme, nepřijímáme a necháváme ho na ramenou všech okolo nás. „Když Pán Ježíš nesl těžký kříž, tak proč ne já? Když Pán Ježíš byl bičovaný, tak proč ne já?“ zamýšlel se pan farář a připomenul, že každým dechem se vracíme domů. Mnozí z nás se modlí jen za pozemské věci, za zdraví, peníze, práci, spokojený život. Ale jediné důležité je být napojený na duchovní svět a vyprošovat dětem a svým blízkým, aby to s nimi po smrti dobře dopadlo, aby se dostali do nebe, protože tam je naše budoucnost.

 

Po mši svaté jsme se u výstavu Nejsvětější svátosti modlili litanie k Srdci Ježíšovu a přijali svátostné požehnání. 

 

A pak následovalo poděkování… Slova se ujal otec Miroslav Kadlec a vyzval paní Alžbětu Reinoldovou k oltáři. Paní Alžběta se několik desetiletí starala o kostel sv. Jáchyma v Kobylé a byla věrnou, poctivou kostelnicí, na kterou bylo vždy spolehnutí. Pan farář ji předal ikonu Pána Ježíše držícího ovečku v náruči. Za místní farníky poděkoval pan Petr Bednarski. Všichni jsme upřímně zatleskali a tak vyjádřili svoji vděčnost.

 

A že nám pohoštění před kostelem připravené místními farníky chutnalo, není třeba ani dodávat…