Setkání dětí z Vidnavy

"Šli jsme po stopách Tvých, Ježíši"

Setkání proběhlo ve dnech 6. až 7. května pod vedením pastoračních asistentů Marie a Martina. Naše první stopa vedla do kostela sv. Kateřiny na dětskou mši svatou, pozdravili jsme Pána Ježíše, přijali Ho do svých srdcí a skrze otce děkana jsme porozuměli evangeliu. Po májové pobožnosti jsme se na faře ubytovali. A protože právě vysvitlo sluníčko, hurá na farní zahradu ?vybíjená, honěná, mrazík a další hry, hráli jsme si až do večera. Po dobré večeři jsme se podívali na pěkný animovaný film o žralokovi, dozvěděli jsme se, že lhaní se v životě nevyplácí, že člověku se pak třeba pozemsky daří, ale lhaní a podvod ho pak uvnitř stejně trápí a není šťastný. Když naopak žije vpravdě takový jaký je, cítí se mnohem lépe. ?Tedy děti, nezapomínejte svěřovat své starosti i radosti Pánu Ježíši, Jemu nezáleží jestli jsme bohatí nebo chudí, jestli jsme ředitelem nebo uklízečkou, On nás má rád takové, jací doopravdy jsme, jen žijme vpravdě.? A nyní už nastala tma, všude černo, nic není na faře vidět a to je ta správná chvilka hrát na UPÍRY.. Tedy povím vám, že jsme se i trošku báli, upír chodil po faře a hledal nás a my se pak stávali také upíry br..No pro děti asi nejlepší hra! A pro mě? Taktéž! Děti se zatoužily bát ještě více a tak nás napadlo- ? Co se takhle ještě podívat na farní půdu?? Seřadili jsme se a postupně jsme šli vstříc dalšímu dobrodružství? Na půdě nesvítilo světlo, my ale měli baterku.. ?Jé, ta půda je velká a hlavně tmavá."Došli jsme až k místu, kde byly naskládané knihy. ?Co je za těmi knihami?? ptají se kluci..?Nevím, přiznávám, nikdy jsem se tam nekoukala..?Co když je tam kostra? Najdeme třeba poklad..? A tak jsme se dali do práce, knihy ubývaly, dvířka se více ukazovaly??Co tam asi bude? "Tak teď, otvírám", zašeptal Jirka.."Jé, malé podkroví, jeden starý lavor a taky rýna, koukejte..?Uf, ještě že tam nebyla kostra, oddychli jsme si a v klidu se vrátili do společenské místnosti. Zahráli jsme si hru na tanečky a pak se šlo spát..?vždyť už je tolik hodin!? V sobotu po snídani jsme se vydali do lesa hrát šipkovanou s názvem ?PO STOPÁCH JEŽÍŠOVÝCH? Do kapličky jsme dali obrázek Pána Ježíše a Panny Marie, vyrobili jsme ze dřeva kříž, natrhali květinky, modlili jsme se; cestou jsme se stali učedníky Pána Ježíše, pomohli jsme mu zachránit 15 ztracených lidi; na svatbě jsme si zatancovali a zazpívali, místo vína nám Pán Ježíš zanechal dobré ovocné pití; zkusili jsme si, jaké to je být slepými a i přesto důvěřovat Ježíšovi; hledali jsme v lese ryby a chleby, které Pán Ježíš rozmnožil, z písmenek jsme pak rozluštili, kde najdeme občerstvení a opravdu, každý jsme dostali lízátko; hráli jsme na honěnou, skákali po jedné noze; připomněli jsme si, co nám Pán Ježíš zanechal při poslední večeři a představte si, On nám také zanechal poklad a my ho nemohli najít..ale pak se to podařilo, perníčky a bonbóny už se dělily mezi námi, mňam.. ?Děkujeme Ti Pane Ježíši, že se o nás tak staráš, že jsi s námi i v maličkostech? Také jsme Ho prosili u Latzelové kaple za naše nemocné příbuzné, vyjmenovali jsme naši tetu, babičku, dědečka.. a Ježíšovi a Panně Marii je všechny předali. Odpoledne jsme maminkám vyrobili dáreček, krabičku a do ní vložili tři bonbóny, k tomu ještě předáme růžičku z papíru, je jako živá..Potom jsme všichni připravili pohoštění pro naše farníky - chlebíčky, buchty a další sladkosti zdobily naši farní jídelnu. Otec děkan spolu s farníky a s námi měli radost, všem nám chutnalo.. Celé setkání jsme zakončili májovou pobožností v kostele, kterou vedl otec děkan, dal nám své požehnání. A nyní děkuji Tobě Pane, že jsi nám tohle setkání požehnal, ať vždy následujeme Tebe, držíme se Tebe za ruku a jdeme po Tvých stopách.. Děkujeme za vše..