Tři hodiny pro Pána věnované nemocným a našemu otci biskupovi

Ve čtvrtek 4.2.2016 v 15:00 hodin jsme se setkali v kostele sv. Kateřiny ve Vidnavě před Nejsvětější svátosti oltářní, abychom prosili za nemocné a trpící lidi. Všechny naše modlitby od srdce řečené přijímal Živý Pán Ježíš, před kterým jsme poklekli a zvláště prosili za našeho otce biskupa Františka, za kterého v 16:00 hodin obětoval mši svatou otec děkan. Na začátku bohoslužby otec Miroslav požehnal svíce hromničky. Promluvil o svíci našeho života, která má hořet a rozdávat trošku tepla ať spíme nebo bdíme, ať jsme zdraví nebo nemocní. Svíce hromničky zapalujeme především při nepříznivém počasí, ale také, když se objeví bouře v rodině, v manželství, v zaměstnání…

Otec děkan každému jednotlivci udělil svatoblažejské požehnání na přímluvu sv. Blažeje, biskupa a mučedníka, který se vzývá proti bolestem v krku a různým nemocem.

Po mši svaté jsme se klaněli Pánu Ježíši v Nejsvětější svátosti přítomnému. Farníci vyznávali své hříchy ve zpovědnici. Hodinu jsme za doprovodu varhan zpívali, chválili, prosili, děkovali Bohu za jeho milosrdenství, které nám všem dává. Vnímali jsme Boží lásku, která s námi stále zůstává a nikdy neodchází. Láska, která se dotýká každého lidského, zraněného srdce. Láska, která se propojuje s každým nemocným, trpícím…. Láska, která stírá slzy nám všem. Zavolali jsme jedné naší nemocné farnici a zazpívali ji přes mobil latinskou píseň o Ježíšovi, kterou má velmi ráda a domluvili ji svátost smíření a otci biskupovi jsme poslali obrázek svatostánku s živým Kristem, tolik bychom si přáli, aby v tuto chvíli mohl s námi tady být…Povzbudili jsme ve farní kanceláři pozůstalé, kterým zemřel věřící tatínek. Před smrtí přemýšlel a mluvil o nebi. Teď už ho určitě vidí :-)

Na závěr bych ráda napsala slova otce arcibiskupa Jana Graubnera ze sobotní mše svaté na Hostýně, kterou jsme sledovali díky televizi Noe: “Buď vůle Tvá, protože jen Ty víš, co je správné, užitečné pro nemocné i pro nás a jestli jim necháš tu bolest utrpení, pak jim pomoz, aby byli jako Ježíš, který vstoupil do největšího utrpení a proměnil ho ve spásu, přijal kříž a nepřestal milovat, když přišel o život, když mu Bůh neodpovídá…Tak i všichni, jakkoli trpí nemocí nebo jiným soužením, mohou spojit své utrpení s Ježíšem a dát mu veškerou cenu. Vyrůst s Kristovou obětí, aby každý okamžik jejich bolesti měl význam pro spásu jejich duší…“